Sledujte nás na Googlu:

Dřív bylo všechno levnější: to slýcháme často. Ale kolik konkrétně stál rohlík, litr mléka nebo tabulka čokolády za socialismu? To není otázka pro nostalgii, ale pro skutečnou paměť.

Za socialismu se ceny netvořily v obchodě podle poptávky nebo konkurence. Určoval je stát. Některé vydržely beze změny tak dlouho, že se lidem zapsaly skoro jako školní násobilka: rohlík za 30 haléřů, máslo 10 korun za čtvrt kila, litr polotučného mléka za 2 Kčs. Při dnešním pohledu na cenovky to působí až nepatřičně levně. Jenže tehdejší výplata nebyla dnešní výplata. Často se nevešla ani přes 2 500 korun. Ročenky Českého statistického úřadu ukazují, že poměr cen a mezd vycházel u některých potravin překvapivě blízko dnešku, u jiných naopak úplně jinak. A v těchto detailech se odhady začínají rozpadat.

Pevné ceny, ale ne vždy dostupné zboží

Socialistická ekonomika fungovala s centrálně stanovenými cenami. Stát určil, za kolik se bude prodávat chléb, cukr, vejce nebo maso, a stejná částka měla platit v podstatě po celém Československu. Rohlík za 30 haléřů, bochník chleba zhruba za 3 koruny, kilo cukru kolem 7 korun. Vepřové maso se podle druhu pohybovalo přibližně mezi 25 a 45 korunami za kilogram. To bývají údaje, které pamětníci vytahují z hlavy poměrně sebejistě.

U zboží, které se nenosilo domů každý den, už je to horší. Kolik přesně stála čokoláda Figaro? A slunečnicový olej? Bylo pivo v hospodě výrazně dražší než lahvové, nebo se to dnes jen tak vypráví? Tady se vzpomínky rychle rozcházejí. Do hry navíc vstupuje čas: podle dat ČSÚ se reálná kupní síla průměrné mzdy během jednotlivých dekád socialismu měnila. Rok 1970 a rok 1985 se nedají házet do jednoho pytle, i když v běžné debatě často splynou do neurčité „minulé doby“.

Pevná cenovka také ještě neříkala, že zboží skutečně leží v regálu. Mohlo být levné, ale zrovna nebylo. Fronta před řeznictvím, shánění másla, čekání na to, jestli něco „přijde“, to nebyly výjimečné historky, spíš součást normálního nákupu. Číslo na účtence tenhle kus každodennosti nezachytí.

Srovnání, které zamotá hlavu i znalcům

Poměrně zajímavé je přepočítat ceny na počet kusů nebo litrů, které šlo koupit z průměrné měsíční mzdy. V roce 1989 činila průměrná mzda 3 170 Kčs. Za takovou částku bylo možné koupit přes 10 tisíc rohlíků nebo přes 1 500 litrů mléka. Dnešní přepočty vycházejí jinak, ale neznamená to automaticky, že minulost byla ve všem výhodnější. Tak jednoduše to z tabulek nevypadne.

V kvízu proto snadno uklouzne i člověk, který si jinak dobu pamatuje dobře. Nestačí vytáhnout jednu izolovanou cenu: rohlík třicet haléřů, mléko dvě koruny. Podstatné je, kolik lidé tehdy brali a co si za výplatu doopravdy mohli dovolit. Kdo se v tom neztratí, má buď hodně přesnou paměť, nebo už někdy nad starými statistikami strávil víc času, než původně plánoval.

Fotografie hranolek na plechu s pečicím papírem

Pečící papír je minulostí: Silikonová podložka za pár korun je bezpečná a vydrží věčnost

Fotografie škubánků s mákem

Nostalgický kvíz o receptech, které babičky vařily každý týden: Mladší ročníky mnohé vůbec neznají

Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Český statistický úřad, Stoplusjednicka, ČSÚ

Sledujte nás na Googlu:

Sdílejte Váš názor

Připnout na Pinterest