Italská pizza je tradice, jednoduchost a respekt k surovinám. Nejde jen o těsto s nějakou náplní, ale doslova o kulturní symbol, který se po staletí vyvíjel v konkrétním prostředí a dodnes má v Itálii jasně daná pravidla. Ale právě kolem „pravé pizzy“ je to mírně popletené, protože suroviny si každá zem i restaurace upravují dle sebe.
Od plochého chleba k národnímu symbolu
Kořeny pizzy sahají hluboko do historie. Už ve starověku se na Apeninském poloostrově pekly jednoduché ploché chleby ochucené bylinkami a olejem. Zlom přišel až s rozšířením rajčat v Evropě v 18. století. Právě v Neapoli se zrodila pizza v podobě, kterou známe dnes – jednoduchá, rychlá a dostupná pro všechny vrstvy obyvatel.
Neapolská pizza je dodnes považována za nej. Těsto musí kynout dlouhé hodiny, používat se smí jen mouka, voda, droždí a sůl. Typické jsou vysoké okraje a měkký střed. Varianta Margherita, tedy rajčata, mozzarella a bazalka, symbolizuje barvy italské vlajky a patří mezi nejstřeženější recepty vůbec. V roce 2017 byla neapolská pizza zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Regionální rozdíly, které překvapí
Itálie ale rozhodně není jen Neapol. V Římě je pizza tenčí a křupavější, často pečená na plechu. Na severu země se setkáte s hutnějším těstem a bohatšími oblohami, zatímco na jihu dominuje střídmost. Zajímavostí je i pizza fritta – smažená varianta, která vznikla v poválečné Neapoli z nouze.
Skutečná italská pizza nestojí na množství surovin, ale na jejich kvalitě. Používá se mozzarella z buvolího mléka, rajčata San Marzano a extra panenský olivový olej. Pec na dřevo dosahuje teplot až 450 °C a doba pečení se počítá na desítky vteřin. Výsledkem je pak lehké jídlo, které překvapivě nezatěžuje žaludek.
Kvíz: Poznáte název pizzy dle surovin? Otestujte se, zda si zvládnete v Itálii objednat tu pravou!
Kvíz na téma oblíbená jídla z minulého století: Úkolem je poznat pokrm podle stručného popisu
Zdroj: Autorský text, Itálie-průvodce, Wikipedie
