Šuska je jedno z těch jídel, která nevypadají na první pohled nijak slavnostně, ale na talíři dávají dokonalý smysl. Z brambor, mouky, soli a trochy sádla vznikne poctivá klasika, která zasytí a nestojí půl výplaty. Za mě je nejlepší opečená dozlatova, s křupavým okrajem a měkkým středem.
Vypadá to skromně, ale na talíři to funguje až překvapivě dobře. Studentský řízek z gothaje dělám ve chvíli, kdy chci rychlou teplou večeři z obyčejných surovin, a letní bramborový salát se slaninou, cibulí a jemně kyselou zálivkou mu dodá přesně to, co potřebuje. S tatarkou je to stará dobrá kombinace, která má pořád co nabídnout.
Když je venku horko a nikomu se nechce stát dlouho u sporáku, sahám doma po jídlech, která zasytí a přitom nepůsobí těžce. Tyhle pečené bramborové dukáty s pažítkovým tvarohem a okurkovým salátem z podmáslí dělám právě v takové dny nejraději – stačí pár běžných surovin, trouba odvede většinu práce a kmín s lehce opečenými bramborami udělají svoje.
Ruská zmrzlina je hitem číslo jedna už několik dekád. A věděli jste, že si ji můžete připravit sami doma? Zkuste náš recept. Není to žádná věda.
Když se urodí spousta rybízu, nemusíte ho dávat jen do bublaniny. Vyzkoušejte tuhle rybízovou pěnu. Je to skvostný dezert. A také neuvěřitelně rychlý a snadný.
Na valašský kontrabáš si vždycky vzpomenu ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého, sytého a bez zbytečné parády. Brambory, pohanka, cibule, česnek a kousek uzeného udělají dohromady jídlo, které krásně voní po majoránce, je levné a v zapékací míse se skoro udělá samo.
Jídlem by se v žádném případě nemělo plýtvat, a proto líná huba, holé neštěstí. Upečte si skvělý koláč z nechtěného ovoce. Ten rozhodně chtít budete.
Když zbydou houby po víkendovém sběru a na velké vaření už není chuť, přicházejí u nás na řadu houboráky bez brambor. Jsou křupavé po okrajích, uvnitř měkké, krásně česnekové a díky jednoduchému těstíčku z mouky, mléka a vajec hotové bez zbytečného zdržování. Přidávám do nich i trochu měkkého salámu, protože právě ten jim dá plnější chuť a udělá z nich poctivou večeři.
Když chci uvařit něco poctivého, levného a přitom opravdu sytého, často sáhnu po vajíčkové omáčce s vařenými bramborami. Je to jídlo, které mi připomíná starou domácí kuchyni, kde se vařilo z pár surovin, ale talíř byl plný. V mém podání stojí na jemné smetanové omáčce, vejcích natvrdo a jednoduchém postupu, který se hodí i na obyčejný všední den.
Po návratu z lesa bývá košík plný a místa málo, zvlášť když doma není sušička. Právě tehdy sahám po troubě, protože sušení hub v ní funguje překvapivě dobře, když se hlídá nízká teplota, tenké plátky a pootevřená dvířka. Je to jednoduchý způsob, jak si schovat vůni lesa na zimu do polévky, omáčky i pod maso.
Někdy stačí otevřít lednici, podívat se na zbytky těstovin, kousek sýra, trochu uzeniny nebo vařeného masa a oběd je skoro hotový. Zapečené těstoviny co dům dal dělám právě ve dnech, kdy nechci běžet do obchodu a zároveň potřebuji nasytit rodinu něčím teplým, jednoduchým a poctivým. Kouzlo je v tom, že všechno spojí vejce nebo smetana a trouba pak udělá z obyčejných zbytků voňavé jídlo do posledního sousta.











