Slovenská kuchyně není od české až tak vzdálená, nicméně názvy některých pokrmů v českém národu mohou vyvolat velký zmatek.

Vaření není jen o receptech, ale také o správných technikách a postupech. Právě ty rozhodují o tom, zda bude maso šťavnaté, zelenina křupavá nebo omáčka dokonale hladká.

Jídlo ve filmech hraje často zásadní roli. Ať už je přímo v názvu snímku, nebo jen nezbytnou kulisou v konkrétní scéně.

Pokud si myslíte, že tradiční českou gastronomii znáte opravdu dobře, vyzkoušejte náš kvíz a zjistěte, zda byste obstáli jako pravý znalec české kuchyně.

Mořské plody a ryby patří mezi základní složky jídelníčku v mnoha částech světa, zejména v Asii.

Gastronomické pojmy nejsou jen pro šéfkuchaře pětihvězdičkových restaurací. I „obyčejný“ zákazník by se měl vyznat v řeči vaření.

Mnoho oblíbených jídel dnes považujeme za samozřejmost, jejich historie je ale často mnohem zajímavější, než se zdá.

Vodní melouny jsou v sezóně na každém rohu, ale vybrat ten správně zralý a sladký kus umí málokdo. Přitom stačí vědět, na co se zaměřit – tvar, zvuk při poklepáni a barva skvrny na kůře prozradí víc, než byste čekali.

Česká kuchyně má za sebou staletí lidové vynalézavosti – a ta se projevila i v názvech jídel, která dnes většina lidí nezná ani od pohledu. Cvibach, vejmrda nebo žgance: tušíte, co se za těmito slovy skrývá?

Socialistické bufety voněly kakaem, smaženkami a chlebíčky – a každé jídlo muselo splňovat přísné státní normy. Pamatujete si, co se tehdy servírovalo?

Moravská kuchyně má co nabídnout, od výpečků přes frgály až po perníkové uši ze Štramberka. Ale jak dobře ji vlastně znáte? Tento kvíz prověří, jestli patříte mezi skutečné znalce, nebo vás záludné otázky zaskočí.

Kuchyňské prkénko je přesně ta věc, kterou člověk používá denně a moc ji neřeší, dokud nezačne zapáchat nebo vypadat jako mapa okresních silnic. Právě staré plastové prkénko s hlubokými rýhami je podle hygienických doporučení a laboratorních zjištění kus vybavení, který už v kuchyni nemá co dělat.