Bramborový salát má u nás pověst sváteční přílohy, ale byla by škoda vytahovat ho jen na Štědrý den. Tahle verze je bez vajec a masa, zato s paprikou, kukuřicí a veganskou majonézou. Je sytá, barevná a hodí se přesně na dny, kdy nechcete stát hodinu u plotny a ještě mýt půl kuchyně.

Židovské placky latkes ze syrových brambor mají bohatou historii a od našich bramboráků se liší v jednom klíčovém detailu: přidává se do nich macesová mouka, která zajistí křupavost.

Nakládané okurky bez vaření nálevu jsou záchrana pro každého, kdo nechce trávit celé odpoledne u plotny. Stačí správný poměr soli, cukru a octa – a výsledek překoná lecjakou zavařenou sklenici z obchodu.

Klasický rajčatový salát si pamatuji z léta, kdy se mísa na stole vyprazdňovala rychleji než košík s pečivem. Zavařená verze je chytrý způsob, jak si tuhle jednoduchou věc schovat na později – a když se vezmou pevná zralá rajčata a nepřežene se sterilace, výsledek není žádná rozvařená smutná sklenice.

Uvařte si dokonale nadýchané domácí kynuté houskové knedlíky bez zdlouhavého kynutí těsta! Rychlý babiččin trik se šiškami rovnou do vody zvládnete za 45 minut.

Vyzkoušejte rychlý recept na vynikající domácí salát coleslaw ze svěžího zelí, mrkve a majonézy! Křupavou a šťavnatou dobrotu připravíte snadno do 15 minut.

Bramborový salát nemusí stát na majonéze, aby byl plný chuti. Vídeňská verze je u nás doma oblíbená hlavně ve chvíli, kdy chci k řízku nebo pečenému masu něco lehčího, svěžího a přitom poctivého. Kouzlo je v tom, že se ještě teplé brambory zalijí zálivkou s hořčicí, octem a horkým vývarem, takže do sebe vše krásně nasáknou.

Řecké zelí jsem poprvé ochutnala u kamarádky a okamžitě jsem věděla, že to musím umět sama. Pikantní, lehce sladké, s vůní česneku a chilli – tohle není obyčejná zavařenina, ale pořádná zimní zásobárna chuti.

Když se doma škvaří sádlo, pozná to celá kuchyň během pár minut. Tenhle starý způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, úspornost i výsledek: čisté domácí sádlo do sklenic a k tomu zlatavé škvarky, které stačí jen lehce osolit a dát na chleba. Rozdíl dělá pomalé škvaření, trocha vody na začátku a průběžné odebírání tuku.

Když se cukety v létě rozjedou, bývá jich najednou víc, než člověk stihne spotřebovat do oběda nebo na gril. Právě tehdy u nás doma přichází na řadu cuketové zelí do skla – je levné, praktické a překvapivě podobné klasickému zelí, hlavně díky cibuli, octu, soli a kmínu. Dělám ho už několik sezon a v zimě jsem za každou sklenici opravdu ráda.

Na konci léta u nás bývá kuchyň plná zeleniny a právě tehdy přichází na řadu zeleninová čalamáda. Je to poctivá domácí zásoba do sklenic, která se hodí k masu, k večeři i jen tak na chleba, a mám ráda, že v ní zůstane příjemná křupavost zelí i paprik. Oproti některým rychlým salátům se nechává přes noc odležet v nálevu, takže se chutě krásně propojí ještě před sterilováním.

Když se doma sejde víc zralých rajčat, bývá u mě pečený kečup první věc, kterou dělám. Mám ho ráda hlavně proto, že se zelenina upeče skoro sama, chuť je výraznější než u vařeného kečupu a při správném postupu vyjde krásně hustý i bez zdlouhavého pasírování.