Rýžový nákyp dělám nejčastěji ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého, sladkého a přitom z obyčejných surovin, které bývají doma skoro vždycky. Tenhle je postavený na kulatozrnné rýži vařené v mléce, proložený meruňkami a višněmi z kompotu a nakonec přikrytý sněhem z bílků, takže je uvnitř vláčný a nahoře jemně nadýchaný.

Když chci doma udělat slavnostnější oběd, ale nechci stát půl dne u plotny, sahám po řízcích z vepřové panenky ve vínovém těstíčku. Maso je jemné, těstíčko díky bílému vínu pěkně lehké a bramborová kaše se smetanou všechno krásně doplní. U nás k tomu patří ještě čerstvý ananas, který celý talíř příjemně odlehčí.

Domácí pizza má jednu velkou výhodu oproti té z krabice: víte přesně, co do ní dáváte. Těsto ze základních surovin, rajčatová omáčka připravená za pět minut a obloha přesně podle vaší chuti. Žádné kompromisy, žádné přebytečné přísady. Tento recept vychází z osvědčeného základu, který funguje jak pro tenké neapolské těsto, tak pro nadýchanější variantu vhodnou pro české chutě.

Když se vám nechce dělat trojobal a přitom chcete řízky, tohle je přesně ten recept. Kuřecí maso se jen lehce obalí v mouce, ponoří do vaječno-sýrového těstíčka a pozvolna usmaží. S bramborovou kaší je to oběd bez zbytečných kudrlinek a funguje spolehlivě.

Když chci uvařit něco poctivého k nedělnímu obědu a přitom nestát dlouho u sporáku, dělám doma právě papežské obrácené řízky. Jsou šťavnaté, pečené v troubě na cibuli a slanině, a díky obrácenému obalování nejdřív ve vejci a potom v mouce mají jinou strukturu než klasický smažený řízek. Nejraději k nim dávám bramborovou kaši, která nasaje všechnu tu dobrou šťávu.

Když chci uvařit něco slavnostnějšího, ale pořád poctivě domácího, sáhnu po husarské roládě. Je to jídlo, které vypadá pracně, jenže ve skutečnosti stojí hlavně na dobrém dochucení masa, pevně stočené roládě a výpeku, který udělá polovinu práce za vás. S domácími noky a hrstí zelené petrželky je to přesně ten oběd, po kterém bývá u stolu na chvíli ticho.

Když se u nás v létě začne na lince kupit cuketa, přichází chvíle pro tyhle hermelínovo-cuketové karbanátky. Jsou jednoduché, syté a díky nastrouhanému Hermelínu mají uvnitř měkčí, šťavnatý střed, zatímco na povrchu udělají hezky křupavou vrstvu ze strouhanky. Dělám je nejčastěji k večeři nebo k lehčímu obědu s bramborami a zeleninou.

Když potřebuji udělat oběd, který zasytí a není s ním zbytečné divadlo, sahám po tomto vrstveném mase. Plátky se promažou hořčicí, proloží slaninou, cibulí a okurkami a v troubě se všechno krásně spojí do poctivého jídla, které chutná jak z nedělní kuchyně u maminky.

Zapečené brambory jsou u nás doma klasika, ke které se vracím pokaždé, když chci něco sytého a přitom bez zbytečného povyku v kuchyni. Tento recept kombinuje uvařené brambory, křupavou slaninu, pórek a zapečený eidam. A výsledek je přesně ten typ jídla, které zmizí z pekáče dřív, než se nadějete.

Jednou jsem chtěla udělat k obědu něco pořádného, ale ne zase zbytečně složitého, a vznikla z toho tahle moje kombinace masa na černém pivu a pizza bramboráků. Bůček je šťavnatý, kuřecí steak zase rychle hotový, a právě černé pivo spolu s česnekem a cibulí udělá omáčku i vůni, kvůli které se všichni motají kolem trouby dřív, než je jídlo na stole.

Když potřebuji uvařit teplý oběd z běžných surovin a nechci stát dlouho u plotny, sahám právě po tomto jídle. Zapečené brambory se zeleninou a sýrem jsou syté, nenáročné a díky vrstvení syrových brambor, zeleniny, vajec a dvou druhů sýra mají přesně tu domácí chuť, ke které se u nás vracíme pořád.

Skvělá volba pro dny, kdy je doma kus hlávkového zelí, pár brambor a nikomu se nechce vymýšlet složitá večeře. Zelňáky dělám právě tehdy. Jsou syté, voňavé po česneku a kmínu a díky krátce pomačkanému zelí mají moc příjemnou strukturu i bez zbytečných kudrlinek.