Tradiční staročeské sladkosti se vařily s láskou, z lokálních surovin a beze spěchu. Nejznámějšími dezerty jsou buchty, koláče a vdolky, které se připravovaly hlavně o svátcích, ale i jako každodenní pochoutka. Typické jsou především kynuté koláče s tvarohem, povidly, mákem či drobenkou, které se pekly při rodinných slavnostech i poutích. V každém regionu se lišily svým tvarem i náplní. Valašské frgály byly obrovské a tenké, zatímco jihočeské koláčky bývaly menší a bohatě zdobené.
Základem jsou obyčejné suroviny
Neméně oblíbené byly také perníky a medové dezerty, které se pekly už ve středověku. Med byl v té době hlavním sladidlem a přidával se do těsta spolu s kořením, jako je skořice, hřebíček nebo anýz. Perníky se hodně dávaly darem, často měly tvar srdce a zdobily se barevnou polevou. Kromě nich se na svátky připravovalo i tradiční cukroví, například linecké, rohlíčky nebo pracny, které měly své čestné místo na vánočním stole.
Zvláštní kapitolou jsou sladké kaše a knedlíky, které byly dříve častým jídlem nejen pro děti. Mívala je na stole i chudší venkovská stavení, protože se vařily z běžných surovin, tedy mouky, mléka, vajec a ovoce. Borůvkové nebo meruňkové knedlíky s tvarohem a máslem se dodnes považují za typickou českou pochoutku. A pak tu byla jídla jako žemlovka, kynutý závin nebo štrůdl, které dokázaly provonět celý dům.
Kvíz: Poznáte staročeské sladkosti podle popisu?
Kvíz na téma hlášky z českých filmů o jídle a pití: Jen hrstka lidí si je pamatuje všechny
Z hrnce rovnou do kvízu: Vědomostní kvíz, který prověří polévkové znalosti od oukropu až po kulajdu
Zdroj: Autorský text, Wikipedie
