Domácí jablečný ocet je návratem ke kořenům, Voní podzimem, jablky a trpělivostí. Bez zbytečných přísad, bez filtrace, takový, jaký znaly naše babičky. Jeho výroba je jednoduchá, levná a šetrná k přírodě. A navíc, využíváte zbytky, které by jinak skončily v koši. Každá kapka domácího octa tak voní nejen kyselostí, ale i smyslem. A tento opravdový zázrak, který je tak jednoduchý na výrobu, má široké využití v kuchyni, domácnosti i přírodní péči o tělo. A nejlepší na tom je to, že ze zbytků jablek si jej může doma udělat každý.
Tento ocet je známý už tisíce let, využívali ho Egypťané, Řekové i Římané pro uchování potravin, léčbu zánětů i jako přísadu do pokrmů. U nás se tradičně vyráběl na podzim, kdy byl dostatek jablek a jejich slupek a dodnes ho najdete ve starých receptech na zavařování, saláty nebo obklady. A víte jak jablečný ocet vzniká? První fáze vzniku je , že cukry z jablek kvasí na alkohol, no a v druhé fázi – v octovém kvašení – se alkohol působením octových bakterií promění na ocet. Celý tento proces trvá 2-3 měsíce, ale výsledek určitě stojí za to.
Recept na výrobu jablečného octa
Ingredience potřebné k přípravě tohoto nepasterovaného zázraku jablečného octu
- 1,5 kg domácích jablek
- 2,5 l převařené vody
- 4 litrová sklenice
Postup výroby jablečného octu
1. Jablka umyjeme a nastrouháme i s jádřincem a slupkou na struhadle.
2. Nastrouhaná jablka dáme do 4-litrové sklenice a zalijeme převařenou vychladlou vodou.
3. Sklenice přikryjeme obrovském nebo talířkem kvůli muškám, ale tak, aby ocet mohl dýchat.
4. Ocet necháme 10 dní kvasit a 1-2x denně ho promícháme dřevěnou vařečkou, aby nevznikla plíseň.
5. Jablka nám postupně stoupají na hladinu a hnědnou. Po 10 dnech by jablka měla být pod vodou a na povrchu by se měly vytvořit bublinky. To znamená, že první fermentace je u konce.
6. Po 1. fermentaci jablka scedíme přes sítko a vymačkáme všechnu šťávu, aby jsme získali všechen ocet.
7. Vymačkanou tekutinu nalijeme zpět do sklenice a dalších 20 dní necháme zrát. Sklenici přikryjeme talířkem anebo lehce zašroubujeme, ale tak, aby ocet mohl stále dýchat.
8. Důležité je u 2. fermentace sklenici s octem uchovávat na temném místě. Ocet je během 2 fermentace cítit kvasnou, kyselou ovocnou vůní, ale i sladkou alkoholovou vůní.
9. Na dně sklenice se vytvoří vrstva, která je zdravá a není chybou, je tam hodně zdravých bakterií. Může se používat na další kvašení.
10. Po 3 týdnech ocet nalijeme do tmavých lahví, protože ocet má rád tmu a vydrží tak hodně dlouho. Můžeme s ním dále pracovat.
Výhody domácího jablečného octa
Ocet je přírodní a bez chemie, je nepasterovaný, co znamená, že si zachovává enzymy a probiotika, je šetrný k životnímu prostředí, jelikož se spotřebuji jablka celá i s případným odpadem (slupky, jádřince), je možné si jej dochutit dle fantazie bylinkami, medem, nebo česnekem, no a je mnohem levnější, než ten kupovaný.
Vynikající koláč z kompotovaných jablek: Jde o krále všech oslav, na kterého hosté nezapomenou
