Knedlo zelo vepřo je přesně ten typ jídla, u kterého se nevyplácí nic uspěchat. Není to složité, ale chce to dát masu čas a zelí dochutit tak, aby nebylo ani plané, ani přeslazené. Za mě je nejlepší na tom to, že z obyčejných surovin vznikne talíř, který vypadá skoro slavnostně, i když jste jen doma a venku je obyčejné úterý.
Když chci uvařit oběd, po kterém je doma ticho a slyšet je jen cinkání příborů, přijdou na řadu vepřové výpečky se zelím a bramborovým knedlíkem. Je to poctivé české jídlo, které potřebuje hlavně trochu času, ale jinak není nijak složité. U mě vyhrává kombinace plece a krkovice, pomalé pečení s cibulí a česnekem a knedlíky z vychladlých brambor vařených ve slupce.
Na valašský kontrabáš si vždycky vzpomenu ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého, sytého a bez zbytečné parády. Brambory, pohanka, cibule, česnek a kousek uzeného udělají dohromady jídlo, které krásně voní po majoránce, je levné a v zapékací míse se skoro udělá samo.



