Kilo špekáčků za 25 Kčs, koupaliště za 2,50 Kčs, Kofola jako domácí protiváha západní populární limonády. Letní ceny ze socialismu dnes působí skoro neuvěřitelně nízko. Jenže samotná cenovka toho moc neřekne, pokud vedle ní neleží tehdejší výplata. V kvízu si proto zkusíte obojí: odhadnout ceny tehdy i dnes a porovnat, ve které době vycházely letní radosti skutečně výhodněji.
V 80. letech se průměrná hrubá mzda pohybovala zhruba kolem 2 920 Kčs. Dnes je přes 50 tisíc korun. Zní to jako jednoduchý důkaz, že současnost musí vycházet lépe, jenže tak přímočaré to není. Hodně záleží na tom, co člověk zrovna kupuje. Elektronika, domácí spotřebiče nebo auto jsou při přepočtu na mzdu dnes nesrovnatelně dostupnější. U letních věcí jako pití, koupání, dobroty na výlet nebo k ohni už čísla tak jednoznačně nemluví. Někdy dokonce celkem nepříjemně překvapí.
Špekáčky, pivo a koupaliště: kde jsme na tom lépe a kde hůř
Začněme u buřtů. Kilo špekáčků stálo v osmdesátých letech průměrně 25 Kčs. Z jedné tehdejší výplaty by se jich dalo koupit asi 117 kilo. Dnešní cena se pohybuje kolem 189 Kč za kilo, což vypadá násobně dráž, jenže z průměrné mzdy už vyjde zhruba 266 kilo. Oheň, klacek, špekáček, letní klasiky tedy v reálném srovnání vychází dnes levněji než za socialismu.
U točeného piva je výsledek těsnější. Plzeň tehdy stála 3,60 Kčs za sklenici, dnes ho pořídíte za cenu kolem 65 Kč. Přepočet na výplatu je skoro vyrovnaný: v osmdesátkách by člověk zaplatil asi 810 sklenic, dnes přibližně 773. Žádný dramatický rozdíl. Pak ale přijde koupaliště a tabulka se začne tvářit úplně jinak. Celodenní vstup stál za socialismu 2,50 Kčs, což odpovídalo 1 168 vstupům z jedné průměrné mzdy. Dnes si běžné koupaliště vezme zhruba 185 Kč. Z měsíční mzdy to dělá asi 271 návštěv. Tady už nejde o drobný posun, ale o pořádný sešup.
Kofola, Vitacit a dobroty, které se za pultem hledaly
Letní osvěžení tehdy nebylo jen pivo do skla nebo limonáda z automatu. Kofola vznikla jako československá odpověď na kolové nápoje a brzy si žila vlastním životem. Lidé ji nebrali jen jako náhražku, prostě jim chutnala. Vedle ní byl Vitacit, prášek do vody, který se doma míchal v hrnku nebo ve džbánu, a také Pedro, kultovní žvýkačka za korunu, jedna z těch drobností, které na výletě dokázaly udělat radost.
Jenže regál nebyl samozřejmost. Horalky, plněné oplatky a další oblíbené sladkosti se občas sháněly, ne jen kupovaly. Kdo dorazil pozdě, často odcházel s něčím jiným, nebo s ničím. K nakupování to tehdy zkrátka patřilo. Některé zboží se dalo najít hlavně v Tuzexu, tedy v prodejnách se zahraničním a nedostatkovým sortimentem, kde se neplatilo korunami, ale bony. Pro řadu lidí to byla malá ochutnávka ciziny za výlohou. Ceny tam ovšem s běžným socialistickým ceníkem moc společného neměly.
Některé částky možná trefíte hned. U jiných se dá snadno seknout, zvlášť když do hry vstoupí přepočet na mzdu. Zkuste si kvíz projít a uvidíte, jestli opravdu pamatujete, nebo spíš jen odhadujete podle rodinných historek.
Kvíz: Letní dobroty za socíku vs. dnes, znáte rozdíly?
Velký kvíz o francouzské kuchyni: Pro skutečné znalce by skóre 10/10 neměl být problém
Velký obrázkový kvíz o českých houbách: 10 fotografií ukáže, kdo se vyzná a kdo by se měl dovzdělat
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Toprecepty, Statistika a my, Stoplusjednicka, Pro ženy
