Když se v létě objeví doma miska meruněk a člověk nechce trávit půl odpoledne u trouby, dělám právě tyhle listové čtverce s tvarohem a meruňkou. Jsou rychlé, nenáročné a na plechu vypadají hezky i bez složitého zdobení. Stačí listové těsto, oslazený tvaroh se žloutkem a navrch půlka meruňky, která při pečení lehce zkysne a celé pečivo příjemně oživí.

Když potřebuji udělat večeři, která zasytí celou rodinu a ještě něco zbyde na druhý den, často peču právě quiche. Tenhle slaný koláč mám ráda pro jeho jednoduchost, praktickou přípravu a taky pro mandlové těsto, které je příjemně křehké a hezky podrží smetanovo-vaječnou náplň s růžičkovou kapustou a šunkou.

Zapečené brambory s krkovicí jsou přesně ten typ jídla, který nevypadá jako velká frajeřina, ale na stole zmizí mezi prvními. Když se brambory krátce povaří ve smetaně a maso se předem zatáhne na pánvi, dostanete pekáč, který není suchý a drží pohromadě tak, jak má.

Když mám chuť na něco poctivého k večeři a vím, že se doma seběhnou všichni ke stolu bez přemlouvání, dělám právě domácí langoše z kynutého těsta. Jsou krásně nadýchané, uvnitř měkké, na povrchu zlatavé a díky jedné vařené bramboře se těsto chová o něco poslušněji než klasická verze bez ní.

Když potřebuji uvařit něco sytého a nechce se mi stát dlouho u sporáku, sahám po špeclích. Se slaninou, dozlatova opečenou cibulkou a šlehačkou z nich vznikne poctivé jídlo z jedné pánve, které je hotové překvapivě rychle. Rozhoduje hlavně správná konzistence těsta a krátké provaření, aby zůstaly měkké a hezky nasály smetanovou omáčku.

Když chci uvařit něco slavnostnějšího, ale nechci stát půl dne u sporáku, sahám právě po hovězím Stroganovu. Je to jídlo, které působí svátečně, přitom je hotové zhruba do hodiny a stojí na pár chytrých krocích – rychle opečené maso, žampiony, cibule, trocha protlaku, hořčice a nakonec zakysaná smetana, která omáčku krásně zjemní.

Když nevím, co udělat k večeři pro celou rodinu najednou, často vyhraje domácí pizza na plechu. Je sytá, přizpůsobí se tomu, co zrovna mám v lednici, a díky jednoduchému kynutému těstu z hladké mouky, droždí a olivového oleje bývá hotová bez zbytečného vymýšlení.

Z karlovarské dovolené jsem si letos nepřivezla jen oplatky, ale i jeden malý kuchyňský nápad, který u nás doma zabral na první pokus. Hermelín zapečený v listovém těstu s borůvkovou marmeládou je rychlý, sytý a tak akorát slavnostní na pozdní snídani nebo lehkou večeři. Kouzlo je v jednoduchosti: plát těsta, trochu marmelády, půlka hermelínu a pečení při 200 °C, kdy se sýr uvnitř krásně rozpustí.

Buchty s tvarohem jsou pro mě ztělesněním nedělního rána, kdy celý dům voní kvasnicovým těstem a z trouby vykukují zlatavé kopečky. Recept mám odkoukaný z kuchyně, kde se nepočítalo na gramy, ale na hrsti a lžíce – a přesně tak ho peču dodnes.

Šunkafleky si pamatuji jako jídlo, které vypadá nenápadně, ale když se udělá poctivě, zmizí z mísy rychleji než kdejaká slavnostní pečeně. Tohle je verze z remosky s kolínky, moravským uzeným, kouskem anglické slaniny a goudou, takže žádná suchá školní vzpomínka. A sterilovaná okurka k tomu není ozdoba, ale skoro povinnost.

Přiznám se vám, že tenhle salát dělám celé léto skoro každý druhý den. Okurky a rajčata ze zahrady, trocha česneku, citronová zálivka – a je hotovo dřív, než se ohřeje trouba na cokoliv jiného.

Pečená kuřecí stehna s bramborami jsou u nás doma klasika, která nikdy nezklame. Vše jde do jednoho pekáčku a výsledek je pokaždé šťavnatý, voňavý a s kůrčičkou dozlatova.