Květákové placičky znají mnozí z dětství – jenže tahle verze má jeden trik navíc. Půlka květáku se uvaří, druhá půlka jde na hrubé struhadlo syrová. Díky tomu placičky drží tvar, ale uvnitř zůstanou příjemně vláčné.
Italské gnocchi jako dezert? Zní to neobvykle, ale výsledek stojí za to. Stačí je obalit v rozpuštěném másle s perníkovým kořením, skořicí a vanilkovým cukrem, osmažit na woku dozlatova a podat s miskou Nutelly na namáčení. Vznikne křupavý, voňavý snack, který připomíná klasické španělské churros – jenže bez složité přípravy.
Koprovka je přesně to jídlo, u kterého se rodiny dělí na dva tábory. Jenže když se neodbude vodou a postaví se na poctivém hovězím vývaru, másle a čerstvém kopru, bývá po sporech docela rychle. K tomu měkký kynutý knedlík a oběd je vyřešený.
Jablková buchta z lineckého těsta je přesně ten moučník, který se u nás pekl na velký plech a mizel ještě vlažný. Je křehká, plná jablek a bez zbytečných kudrlinek. Za mě je to jeden z těch receptů, kde se nevyplatí šidit máslo ani spěchat s krájením.
Když vím, že doma došel chleba a do obchodu se mi opravdu nechce, sahám po tomhle rychlém domácím chlebíku z droždí. Je hotový za pár hodin, krásně provoní byt a díky pečení v přikrytém pekáči má pevnou kůrku a měkkou střídu, kterou máme doma nejradši.
Žemlovka z vánočky s meruňkami a třešněmi připravená v remosce – vrstvený dezert s tvarohovou náplní, kardamomem a vanilkovým pudinkem, který voní celým bytem.
Guláš z kližky s Karlovarským knedlíkem je přesně ten typ jídla, u kterého se nevyplácí nic uspěchat. Maso potřebuje čas, cibule odvede půl práce za vás a mouku tentokrát klidně nechte ve skříňce. Za mě je to jedna z nejpoctivějších českých klasik.
Když udeří horké dny a troubu bych nejradši ani nezapínala, přichází u nás doma na řadu nepečený smetanově-tvarohový dortík s ovocem. Je lehký, osvěžující, hotový bez složité práce a stojí na jednoduché kombinaci piškotů, našlehané smetany, tvarohu a měkkého pomazánkového základu, díky kterému je krém jemný a dobře drží tvar.
Když má člověk chuť na bramborák, obvykle ho nadšení přejde ve chvíli, kdy si představí struhadlo, pánev a nekonečné otáčení placek. Bramborák na plechu tento problém řeší docela po selsku: těsto uděláte klasicky ze syrových brambor, rozprostřete ho na plech a trouba odvede práci za vás. Chuť česneku, majoránky a poctivých brambor zůstává, jen kuchyň nevypadá jako po smažícím maratonu.
Když chci uvařit poctivý nedělní oběd, který nasytí celou rodinu a ještě zbyde i na druhý den, dělám vepřové závitky s rýží. Jsou sice o něco pracnější než obyčejné plátky masa, ale náplň ze šunky, okurky, vajíčka a párku z nich udělá jídlo, na které se u stolu čeká s opravdovou chutí. A tentokrát mají u nás doma ještě jednu historku navíc – vznikly skoro polními podmínkami, protože jsme ráno byli bez vody a vařilo se, včetně rýže, doslova na minerálce.
Kynuté knedlíky s třešněmi a tvarohem jsou pro mě ztělesněním letního nedělního oběda. Recept vychází z klasického kynutého těsta z polohrubé mouky, čerstvého droždí a teplého mléka – knedlíky se vaří v osolené vodě a po vytažení se okamžitě propíchnou špejlí, aby odešla pára.











