Trhané maso možná znáte z nějaké mexické delikatesy. Ale teď už kvůli tomu nemusíte do restaurace nebo objednávat. Máte ho tady! S naším podrobným receptem se neztratíte.

Když mi po obědě zůstane miska bramborové kaše, bývá o další večeři skoro rozhodnuto. Dělám z ní domácí pirohy plněné česnekovou kaší, které nejsou drahé, zasytí a po přelití sádlem s osmaženou cibulkou chutnají přesně tak, jak má poctivé domácí jídlo chutnat. Kouzlo je v úplně obyčejném těstě z mouky, vody a soli a v krátkém povaření po vyplavání.

Když potřebuji uvařit oběd, na který se doma nikdo netváří kysele, sáhnu právě po plackách z kuřecí směsi s bramborovou kaší. Nejvíc se mi osvědčilo nechat maso s cibulí, vejci, solamylem a trochou dochucovadel přes noc odležet, protože druhý den je směs výraznější, šťavnatější a na pánvi se s ní pracuje mnohem lépe.

Nedělní odpoledne si u nás o něco sladkého ke kávě vyloženě říká a tenhle kynutý koláč mnoha chutí na to sedí přesně. Dělám ho z vláčnějšího těsta, které po zadělání hned roztáhnu na plech, takže se člověk nezdržuje dlouhým čekáním. Na jednom koláči se potká tvaroh, mák, povidla i pár zbylých meruněk, a právě to z něj dělá vděčný domácí moučník, kde je každý kousek trochu jiný.

Jsou jídla, která si člověk nedává každý týden, ale když na ně přijde chuť, není co řešit. U nás to občas platí právě pro zelenou hrachovou kaši s opečenou cibulkou a buřtem – s krajícem domácího bílého chleba je to poctivá, sytá a překvapivě prostá večeře. Kaši dělám z předem namočeného celého hrachu, který pak rozmixuji ponorným mixérem a dochutím česnekem a majoránkou.

U nás doma se bramborový salát nedělá jen jedním způsobem. Partner nedá dopustit na ten poctivý, jak ho dělávala babička – s bramborami, salámem, vejci, okurkami, majonézou, hořčicí a trochou láku z okurek. Já si zase chystám svůj slovenský bez uzeniny, který je o něco lehčí, ale pořád krásně krémový a sytý.

Když potřebuji oběd, na kterém si pochutná celá rodina a přitom u sporáku nestojím půl dne, sahám po cikánských řízečcích z kuřecího masa. Jsou šťavnaté, hezky kořeněné, díky vejcím a solamylu drží pohromadě a s poctivou bramborovou kaší a smaženou cibulkou je to přesně ten typ jídla, po kterém bývá doma ticho.

Když potřebuji uvařit oběd, který zasytí celou rodinu a přitom u něj nestojím půl dne, často vyhrávají právě kuřecí placičky s bramborovou kaší. Jsou šťavnaté díky nakrájenému masu, strouhanému sýru a krátkému odležení v lednici, a s jemnou kaší tvoří takovou domácí klasiku, ke které se člověk rád vrací.

Když jsem je dělala poprvé, bylo to čistě z lenosti – na napichování masa a zeleniny na špejle jsem zkrátka neměla náladu. Z rozlítaných kuřecích špízů na plechu se ale doma rychle stala jistota, protože jsou šťavnatější, upečou se najednou a díky kuřecím vykostěným stehnům, cibuli a kousku bůčku mají skvělou chuť i bez složité práce.

Tvaroh není jen náplň do palačinek nebo základ cheesecaku. Z tvrdého tvarohu se dá vyrobit domácí sýr, který chutí připomíná staré hospodářské recepty a ke krajíci chleba s máslem nemá konkurenci. Příprava není složitá, ale vyžaduje trochu plánování dopředu – tvaroh potřebuje pár dní, aby se proměnil v něco opravdu výjimečného. Celý postup si teď projdeme krok za krokem.

Palačinky jako od babičky? Ano, ty tady máme a opravdu jsou od babičky. Pochutnejte si na nich i vy, jsou delikátní a lehoučké jako vatička.

Dnes jsem k obědu vařila jídlo, které už dělávala moje babička a říkala mu kucmoch nebo škubánky. Je to obyčejné, levné a syté jídlo z brambor, hrubé mouky, máku a másla, které má ale jednu velkou výhodu: když se udělá správně, je měkké, jemné a doma po něm nezůstane ani kousek.