Svíčková je pro mě víc než jen nedělní oběd. Je to rituál, který začíná večer před vařením, kdy maso putuje do lednice prošpikované mrkví a slaninou, a končí až tehdy, kdy celý dům voní po dušené zelenině a smetaně. Tenhle recept kombinuje dva druhy knedlíků, houskový i bramborový, a výsledek je přesně ten typ jídla, pro který se vyplatí vstát v sobotu ráno o hodinu dřív.

Kynuté buchty patří k receptům, které se u nás doma vytahují hlavně na víkend, když je chuť na něco poctivého a voňavého. Tyhle buchty s tvarohem a povidly dělám z jemného těsta s trochou citronové kůry, po upečení je potírám rozpuštěným máslem s rumem a právě to jim dává měkkost i hezkou vůni.

Sladkokyselá čalamáda je jedna z těch věcí, které vždy najdu u babičky ve spíži. Přesný recept na nálev i postup zavařování, který funguje spolehlivě rok co rok.

Propadlá buchta s borůvkami a tvarohem je přesně ten typ sladkého pečení, který nevyžaduje plánování ani trpělivost s kynutím. Těsto smícháte za pět minut, hromádky tvarohu s borůvkami rozmístíte lžící a trouba udělá zbytek.

Kynuté rohlíčky plněné hustým banánovým krémem z vanilkového pudinku a másla. Z jedné dávky těsta vznikne přibližně 18 kusů, které se dají připravit i den předem.

Domácí chleba voní jinak než ten z obchodu. Není to klišé – je to chemie. Kmín, čerstvě upečená kůrka a vláčná střída jsou věci, které žádné balené pečivo nedokáže napodobit. Tento recept nepotřebuje pekárnu ani robota, vystačíte si s miskou, lžící a troubou. Tajemství křupavé kůrky přitom tkví v jednom triku: péct v předehřátém hrnci nebo zapékací míse s pokličkou.

Přiznám se vám, že jsem šunkovar koupila před třemi lety a prvních šest měsíců jen strašil v kredenci. Připadal mi složitý a zbytečný – vždyť šunka se přece kupuje. Jenže pak jsem si přečetla složení jednoho oblíbeného balíčku z obchodu a od té doby šunkovar z kredence nevytahuju, mám ho pravidelně na lince.

Když chci upéct něco slavnostnějšího ke kávě, ale nechce se mi do složitých krémových zákusků, vytáhnu formičky na trubičky a zadělám šlehačkové těsto. Tyhle trubičky ze šlehačkového těsta jsou krásně křehké, dobře se s nimi pracuje a díky bílkovému sněhu působí svátečně, i když suroviny nejsou nijak přehnané. Odlišuje je právě těsto se smetanou ke šlehání a sníh šlehaný nad párou, který drží tvar a zůstává pěkně lesklý.

Kokos na povrchu lehce zezlátne, krém se mezi dvěma plátky příjemně rozleží a na talířku vypadají kokosové laskonky vždycky svátečně. Dělám je hlavně ve chvíli, kdy chci něco slavnostnějšího ke kávě, ale nechci se pouštět do zbytečně složité cukrařiny. V tomhle receptu mám ráda hlavně kokosový korpus z bílků a cukru, který je křehký, lehce žvýkavý a s jemným krémem si rozumí na první ochutnání.

Když potřebuji uvařit oběd, na kterém se doma opravdu všichni shodnou, často vyhraje právě vepřové na zelenině s rýží. Je to poctivé, syté jídlo do běžného týdne, které nestojí majlant a přitom chutná, jako by se vařilo půl dne. Rozdíl dělá už krátké naložení masa do sójové omáčky, oleje a česneku, díky kterému je pak šťavnatější a voňavější.

Angrešt není ovoce, které by na vás v obchodě mrkalo z každého rohu, a možná i proto z něj bývá koláč o něco vzácnější. Tento kynutý plechový klasik je jednoduchý, dělá se z řidšího těsta a nejvíc mu sluší trochu nakyslé ovoce, rozinky namočené v rumu a poctivá drobenka.

Když potřebuji upéct něco sladkého ke kávě a nechci se pouštět do ničeho zdlouhavého, sáhnu po těchto podmáslových šátečcích s Nutellou. Těsto je díky podmáslí a rozpuštěnému máslu hezky měkké, dobře se s ním pracuje a po upečení zůstává vláčné i druhý den. Náplň je jednoduchá, ale přesně to na tom doma funguje nejlépe.