Když mám chuť na domácí koblížky, ale nechce se mi stát u hrnce s olejem, dělám je pečené v troubě. Jsou měkké, voňavé po másle, citronové kůře a vanilce, plním je marmeládou nebo povidly a doma zmizí ještě vlažné. Velká výhoda je jasná: méně nepořádku, žádné smažení a přitom výsledek, který působí poctivě a svátečně.
Sortiment v socialistických obchodech nebyl nijak bohatý, ale sladkosti, které se na pultech přece jen objevily, si děti i dospělí pamatují dodnes. Jesenka, Míša, Esíčka nebo žvýkačky Pedro-to byly hvězdy tehdejšího mlsání.
Loupáky jsou přesně ten typ pečiva, kvůli kterému má smysl vstát o něco dřív. Když se povedou, mají tenkou lesklou kůrku, uvnitř jsou měkké a mák na povrchu dělá svoje. Není to žádná věda, jen je potřeba neuspěchat kynutí a nepřehnat mouku.
Výběr sladkostí byl tenkrát výrazně skromnější než dnes, přesto si je pamatuje skoro každý. Oplatky, kokosové tyčinky, banány v čokoládě nebo bonbony s překvapením uvnitř – tohle jsou legendy, které formovaly celé generace.
Sladkosti za socialismu nebyly samozřejmost. Kdo si pamatuje Kofilku, Lipo nebo mléčné karamely s arašídy, ten má v paměti uložený kus československé historie. Otestujte se v 10 otázkách.
Když jste líná, tak se vyprdněte na kynuté těsto nebo dokonalé zdobení jemným krémem. Udělejte si tento makový koláč! Strávníci kolem vám za něj poděkují a pro vás to bude skoro bez práce.







