Jen málo spotřebičů z éry socialismu se ještě dnes normálně používá a současně zajímá sběratele napříč Evropou. Remosce se to povedlo. Jednoduchá hliníková mísa s topným tělesem ve víku se zrodila v padesátých letech z nápadu tří elektrotechniků a v Kostelci nad Černými lesy jí do roku 1991 vyrobili přes milion a půl kusů. Za pěkně dochovaný exemplář z nejstarší řady HUT dnes sběratelé zaplatí až 4 500 korun, občas i víc. Původně přitom dvoulitrový model stál 180 Kčs, čtyřlitrový 210 Kčs.
Jak remoska vznikla a odkud se vzalo její jméno
Na začátku byl elektrotechnik Oldřich Homuta. V 50. letech se dostal do Švédska, kde narazil na elektrický hrnec. Vařit uměl, péct ale už ne. Homutu dle Wikipedie napadlo, že by se podobné zařízení dalo upravit tak, aby zvládlo víc. Po návratu doma myšlenku probíral s kolegy Jindřichem Uherem a Antonínem Tyburcem a mezi lety 1953 a 1955 vznikly první prototypy. Zkratka HUT, která se dnes u sběratelů skloňuje dost často, vychází z počátečních písmen jejich příjmení.
Jméno Remoska se objevilo později, až v roce 1964. Vzniklo podle výrobního podniku Remos. Konstrukce přitom zůstala až odzbrojujícím způsobem jednoduchá: teplo jde shora, přímo na jídlo, takže se pokrm nepřipaluje odspodu. Člověk vloží suroviny, přiklopí víko a čeká. Žádná elektronika, žádné čidlo, žádný displej. Vlastně ani moc součástek, které by měly odejít.
Milion a půl vyrobených kusů. Potom útlum a záchrana v roce 1994
Do roku 1991, kdy výroba v Kostelci nad Černými lesy skončila, vzniklo přibližně 1,5 milionu remosek. Po listopadu 1989 ale o starý československý spotřebič nebyl takový zájem jako dřív. Do obchodů nastoupily mikrovlnné trouby, fritézy a další novinky, které tehdy působily moderněji. Remoska se ocitla dost stranou.
Obrat přišel trochu oklikou. Technik Jiří Blažek sháněl náhradní díly ke své staré remosce, jenže je nenašel. Nakonec koupil licenci a spustil výrobu ve Frenštátu pod Radhoštěm. Značka se pak dostala i do Británie. Velkou roli v tom sehrála Milena Grenfell-Baines, kterou jako dítě zachránil Wintonův transport. Pomohla remosce prorazit na britském trhu a získala přezdívku Lady Remoska. V roce 2001 vybral časopis Good Housekeeping pečicí mísu jako nejlepší výrobek roku. Celkem už výroba překročila hranici tří milionů kusů.
Proč může stará hliníková mísa stát přes čtyři tisíce
Sběratelsky zajímavá není automaticky každá remoska. Kus vytahaný ze sklepa, mastný a s viditelným opotřebením se v inzerci často pohybuje jen v řádu stovek korun. Zachovalé modely z pozdějších sérií už se mohou dostat do nižších tisíců. Nejvíc pozornosti ale budí nejstarší provedení s označením HUT, celohliníkové a bez pozdějších konstrukčních úprav.
Cenu zvedá hlavně stav a kompletnost. Původní krabice, návody nebo doklady, nepoškozený přívodní kabel, víko bez výrazných škrábanců. Přesně takové drobnosti rozhodují. Pokud se sejde všechno najednou, může se částka v aukci dostat až ke 4 500 korunám. Některé nabídky míří ještě výš, ale to už jsou spíš jednotlivé případy než běžná cenová hladina.
Spotřeba elektřiny hraje remosce do karet
Remoska se nevrací jen kvůli nostalgii. Pomáhá jí i docela obyčejná ekonomika provozu. Vestavná elektrická trouba si při pečení vezme často 2 500 až 3 000 wattů, protože musí zahřát celý svůj prostor. Remoska pracuje v mnohem menším objemu a teplo soustředí těsně nad pokrm. Nejstarší modely si vystačily zhruba s 400 až 500 watty.
Při delším pečení masa, buchet nebo koláče už rozdíl není jen teoretický údaj na štítku. Na spotřebě se projeví. Mnozí si na to vzpomenou až ve chvíli, kdy někde na půdě nebo ve skříni najdou starou hliníkovou mísu po rodičích či prarodičích.
Leží vám doma? Nejdřív hledejte označení
Pokud máte doma starou remosku, vyplatí se podívat hlavně na typové označení. Zkratka HUT odkazuje na nejstarší a nejvyhledávanější řadu. Hodně udělá také původní příslušenství a obal. Bez nich jde pořád o zajímavý retro spotřebič, ale s nimi už může jít o věc, kterou sběratelé v aukci jen tak nepřejdou.
Překvapivé je, jak tvrdě se hodnotí detaily. Dvě na první pohled skoro stejné remosky mohou skončit s rozdílem několika tisíc korun jen proto, že jedna má původní kabel a druhá už ne. U podobných věcí to možná působí přísně, ale sběratelský trh tak funguje. Remoska se v něm mezitím zabydlela víc, než by se u staré pečicí mísy čekalo.
Český kuchyňský vynález za 180 Kčs si zamilovali lidé po celém světě. Jeho funkce dodnes jinde nenajdete
Pečené brambory z remosky jsou zlatavé, křupavé a hotové téměř bez hlídání. Skvělá příloha nejen k masu
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě informací z webů ČT24, Wikipedie, Naši vynálezci, Rozhlas, Aukro
