Dřevěná krabička s malým šuplíkem, nahoře klička a k tomu vůně zrovna namleté kávy, která se po kuchyni rozlinula ještě předtím, než začala vřít voda. Kávomlýnek byl dlouhá desetiletí normální součástí domácnosti. Prostě věc, kterou člověk potřeboval. Dnes končí ve skříni, na půdě, někdy i v odpadu. Přitom za některé starší modely dávají sběratelé stovky korun, u vyhledávaných kusů i víc než pět tisíc.
Rituál s kličkou aneb co mletí kávy dělá s vaší myslí?
Káva sama o sobě má dle Healthline prokazatelné zdravotní účinky. Při jejím pravidelném popíjení se spojuje s nižším rizikem diabetu 2. typu, podporou kognitivních funkcí a obsahuje antioxidanty, které pomáhají chránit buňky před poškozením. Pro milovníky kávy je to jistě příjemná zpráva.
Méně se ale mluví o tom, co dělá s člověkem samotná příprava. Rituál mletí kávy, pomalé točení kličkou a pořád stejný pohyb ruky mají na nervový systém uklidňující efekt. Nejde jen o romantickou představu staré kuchyně. Ruční mletí se někdy přirovnává k jednoduchému meditativnímu cvičení, protože opakovaný pohyb člověka zpomalí a na chvíli ho stáhne k tomu, co právě dělá. U kapslového kávovaru se tato část přípravy ztratila.
Od dřeva přes porcelán až po mosazný válec
Nejběžnější klasikou býval dřevěný mlýnek. Byl dostupný, praktický a také ledacos vydržel. Ani mezi dřevěnými kusy ale nešlo o jeden stejný typ. Některé byly prosté, jen funkční krabička se zásuvkou, jiné zas měly mosazné kování, zdobení nebo vyřezávané detaily. Pozdější modely se objevovaly i ve slonovinově bílé barvě, s kličkou z bílého kovu a typickou černou „hruštičkou“ na konci.
V kuchyních, kde se víc dbalo na vzhled vybavení, měly své místo porcelánové mlýnky. Někdy dokonce s cibulákovým vzorem. Samostatnou kapitolou jsou nástěnné mlýnky: krabička byla připevněná na zdi a klička vyčnívala dopředu. A pak ještě mosazný válcový mlýnek s odklopnou kličkou ukrytou uvnitř tubusu. Ten vychází z osmanské tradice a říká se mu turecký, i když podobné typy vyráběli také evropští výrobci. U cennějších kusů bývá důležitá pevná mosaz i ruční zdobení.
Mlýnky mizí a je to škoda
Po válce měly ruční mlýnky v domácnostech pořád své místo. Změna přišla postupně. Nejdřív elektrické mlýnky v prodejnách potravin a samoobsluhách, později přístroje do domácností. Dnes jsou běžné kávovary s vestavěným mlýnkem, případně kapsle s předem namletou kávou, uvádí Espresso Outlet. Výsledek je docela prozaický: mlýnek po babičce se při vyklízení mnohdy bere jako zbytečnost.
Nicméně za tuto „zbytečnost“ se dá na aukčních portálech dostat několik stovek korun. U konkrétních modelů, po kterých sběratelé jdou, i víc než pět tisíc. Roli může hrát i nenápadné označení na spodní straně mlýnku, tedy výrobce, značka či série. To rozhodne, jestli jde jen o hezký starý předmět, nebo o sběratelsky zajímavý kus. Než tedy mlýnek skončí v popelnici, stojí za to ho aspoň vyfotit a porovnat s nabídkami na aukčních webech. Třeba z toho nebude nic. Anebo doma leželo pár tisícovek a nikdo o ní nevěděl.
Jak na domácí ledovou kávu z pravého espressa, co zchladí i v největším vedru a postaví vás na nohy
Vynikající ranní káva po seversku: Kravské mléko vyměnili za mnohem zdravější alternativu s řadou benefitů
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě informací z webů Healthline, Sbazar, eBay, EspressoOutlet
