Dýňová polévka je pro mě každý podzim malý rituál. Tenhle recept se zázvorem, citronovou šťávou a proužky pomerančové kůry je přesně ten typ jídla, které ohřeje zevnitř i zvenku a voní celým bytem dřív, než se zelenina vůbec uvařila do měkka.

Hřibačka u nás patří mezi polévky, které se nevaří na efekt, ale proto, že na ně má člověk chuť a že spolehlivě zasytí. O jarních prázdninách ji u nás odstartovali vnoučata a upřímně se jim nedivím: sušené houby, brambory a poctivá tmavá jíška udělají přesně to, co mají. Žádné kudrlinky, žádná smetana navíc, jen stará dobrá houbová polévka, která voní po kmínu a zmizí dřív, než stihnete umýt vařečku.

Zeleninová polévka s drožďovými knedlíčky je pokrm, který v sobě spojuje jednoduchost a poctivost domácí kuchyně. Kořenová zelenina dusí na másle, vývar se vaří pomalu a knedlíčky vznikají přímo v hrnci. Žádné složité kroky, žádné zbytečné nádobí. Drožďové knedlíčky jsou přitom trochu zapomenutá záležitost, a přitom jsou překvapivě lehké a vděčné. Recept se hodí na oběd i večeři, zvládne ho každý a zeleninu v něm ocení i ti, kdo ji jinak příliš nevyhledávají.

Dlouhé roky jsem dršťkovou polévku doma vařila hlavně na přání manžela a sama jsem kolem ní chodila s respektem. Jenže když jsem si pohrála s poctivým cibulovým základem, česnekem, paprikou a předvařené dršťky ještě jednou krátce povařila, začala mi chutnat i mně. Dnes ji dělám jako sytou víkendovou polévku, která zahřeje, zasytí a přitom není nijak složitá.

Salátová polévka zní na první dobrou trochu podezřele, to přiznávám. Jenže jakmile se v hrnci sejde cibulka, klobása, mléko, kopr a nakonec salát, dává to překvapivě dobrý smysl. Je to poctivá, lehce nakyslá polévka, která zužitkuje i větší hlávku a není s ní zbytečné cavyky.

Když se doma sejdou sušené houby ze spíže a pár brambor, často místo kulajdy nebo bramboračky vařím právě gobovu juhu. Tahle tradiční slovinská houbová polévka je sytá, voňavá a přitom úplně obyčejná na suroviny. Odlišuje ji jemně paprikový základ, brambory a smetana přidaná až nakonec, díky které zůstane polévka hebká a kulatá.

Polévka z uzeného masa je přesně ten typ jídla, který voní po celém bytě a nikoho nemusíte dvakrát volat ke stolu. Za mě je nejlepší ve chvíli, kdy chcete uvařit něco sytého, ale nechce se vám dělat velká paráda kolem tří chodů. Uzená krkovice odvede půl práce sama a zbytek obstará zelenina, česnek a trochu trpělivosti u hrnce.

Střapatá polévka nepatří mezi jídla, která by oslňovala vzhledem, ale u stolu to dožene během dvou lžic. Je sytá, poctivá a stojí na obyčejných surovinách, které dřív bývaly doma skoro vždycky. Za mě je nejlepší její lehce neučesaný charakter: žádná školní geometrie, ale nočky, vejce a vývar.

Koprová polévka patří k těm receptům, které se předávaly z generace na generaci a přitom nikdy nevyšly z módy. Tahle verze čerpá ze staročeské a staromoravské kuchyně – základ tvoří brambory a vydatná záklechtka z vejce a mléka. Kopr přidá svou typickou vůni a kyselost se dochutí octem.

Když se domů vrátíme později a na sporáku má být co nejdřív něco teplého, často u nás vyhrává právě blesková pórková polévka. Je levná, jemná, zasytí a vystačí si s pár běžnými surovinami – pórkem, bramborou, máslem a mlékem. Mám ráda, že po krátkém orestování pórek zesládne a polévka pak chutná mnohem kulatěji než z obyčejně povařené zeleniny.

Zelňačka patří mezi nejtradičnější české polévky – hustá, vydatná a plná chuti kysaného zelí s uzeným masem. Tahle verze jde trochu dál než klasika: přidáme pikantní klobásky, sádlo a pořádnou dávku papriky, aby z toho byl skutečně hřejivý pokrm.

Česnek patří mezi nejsilnější přírodní pomocníky, které máme v kuchyni k dispozici. A česneková polévka s vajíčkem – lidově česnečka – je asi nejlepší způsob, jak jeho sílu využít naplno. Tato verze s bramborami a vejcem je hotová za dvacet minut, zahřeje v mrazivý den a díky sedmi stroužkům česneku skutečně splní svůj účel.