Češi mají pověst národa houbařů a čísla to potvrzují. Jenže cesta do lesa a jistota v určování hub jsou dvě úplně jiné disciplíny. Tento obrázkový kvíz vás postaví před fotografie hub a vy budete muset rozhodnout, co přesně vidíte. A jestli by to skončilo v košíku, nebo spíš ne.
Na první pohled to může působit docela prostě. Hřib smrkový s hnědým kloboukem, oranžový křemenáč, hlíva ústřičná rostoucí na kmeni. Druhy, které většina lidí aspoň zběžně pozná. Jenže pak přijdou záludnosti. Muchomůrka zelená, která se v mládí podobá pečárce. Nebo závojenka olovová, kterou si i zkušený houbař může splést s jinými druhy. Tady se ukáže, kdo se v lese opravdu vyzná a kdo spíš spoléhá na odhad.
Proč je poznávání hub tak záludné
Houby jsou biologicky fascinující skupina organismů, z houbařského pohledu ale umějí být nepříjemně zrádné. Řada jedovatých druhů se nápadně podobá těm jedlým. A neplatí to jen pro začátečníky. Muchomůrka zelená, která v Česku způsobuje nejvíc těžkých otrav, vypadá v určité fázi růstu velmi podobně jako mladá pečárka nebo holubinka. Závojenka olovová zase připomíná na první pohled nenápadnou šedou holubinku.
Platí přitom úplně základní pravidlo, na které houbařské příručky upozorňují pořád dokola: když si nejste jistí, houbu nechte v lese. Žádná není tak cenná, aby kvůli ní člověk skončil v nemocnici. A pak je tu ještě jedna věc. Na lidové zkoušky se spoléhat nedá.
V lese se navíc všechno mění podle podmínek. Mladá houba vypadá jinak než zralá. Mokrý klobouk změní odstín. Houby ve stínu bývají bledší než ty na světle. Fotografie zachycují houby v různých fázích růstu i v odlišných světelných podmínkách, takže nepůjde jen o mechanické přiřazování obrázků k názvům.
Od hřibů po muchomůrky aneb co vás čeká
Kvíz pokrývá druhy, na které v českých lesích narazíte nejčastěji. Na jedné straně stojí oblíbené jedlé houby – hřib smrkový, kozák březový nebo křemenáč. Vedle nich se ale v otázkách objeví i nebezpeční dvojníci a druhy, nad nimiž zkušený houbař jen mávne rukou a jde dál.
Muchomůrka zelená patří mezi nejjedovatější houby vůbec. Způsobuje selhání jater a ledvin, přičemž příznaky se objeví až po 6 až 24 hodinách od konzumace. Do té doby člověk nemusí cítit vůbec nic. Podobně záludná je muchomůrka jarní, která se v mládí podobá pečárce nebo václavce.
Pokud zvládnete správně určit většinu hub, patříte mezi znalce, se kterými se v lese vyplatí jít. I tak ale občas zaváhá i zkušený houbař. A přesně tenhle pocit ten kvíz vrací.
Kvíz: Poznávačka hub aneb nasbíráte v lese jen ty správné?
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, iDnes.cz, Blesk
Kvíz ze staročeských nástrojů, které se dnes už téměř nepoužívají: 10 z 10 bodů získají jen znalci
