Gulášová polévka je přesně ten typ jídla, který se neptá, jestli chcete přidat. Prostě zasytí. Dělám ji z hovězí kližky, brambor a poctivého základu z cibule, a jakmile přijde na řadu majoránka s česnekem, je v kuchyni jasno, co bude k obědu.
Mexické fazole s vepřovou krkovicí, červenou paprikou a dvěma druhy fazolí z konzervy jsou jídlo, které u nás doma nikdy nezklame. Přidejte domácí hranolky a večeře je hotová.
Když chci udělat vydatnou večeři pro víc lidí a nechce se mi stát u sporáku, sahám po těchto překládaných česnekových bramborách se slaninou. Vypadají slavnostněji, než kolik dají práce, a celé kouzlo stojí na tenkých plátcích brambor, česnekovém oleji a pomalém pečení pod alobalem. Nahoře jsou pěkně vypečené, uvnitř měkké a na stole většinou zmizí bez řečí.
Pečené brambory plněné houbami a slaninou mám spojené s podzimem a s dny, kdy člověk nechce stát hodinu u sporáku, ale stejně chce jíst něco pořádného. Tady navíc funguje starý dobrý trik: brambora udělá polovinu práce sama, vy jen upečete náplň, přidáte česnekový dip a večeře je hotová bez zbytečné vědy.
Večeře z jednoho pekáče patří mezi ty recepty, které doma zachraňují běžné pracovní dny. Když potřebuji nasytit rodinu bez zbytečného pobíhání kolem plotny, sáhnu po kombinaci mladého zelí, nových brambor, klobásy, česneku a papriky. Právě pečení v jednom pekáči je na tom to nejlepší. Suroviny se prolnou, klobása pustí chuť a večeře je poctivá, sytá a přitom bez velkého nádobí.
Když nevím, co uvařit na víkendový oběd, často skončím právě u francouzských brambor. Jsou syté, z běžných surovin a mám na nich ráda hlavně to, že se většina práce odehraje už při krájení a vrstvení. V této verzi přidávám šunkovou klobásu, vejce natvrdo a smetanovou zálivku s trochou hořčice, díky které je celý pekáč vláčný a hezky drží pohromadě.
Hřibová polévka patří mezi ty recepty, které si člověk pamatuje celý život. Tento je uvařený na sádle s libečkem a majoránkou: přesně tak, jak se to dělalo dřív.
Když potřebuji uvařit oběd, který zasytí celou rodinu a přitom nestojí půl dne u sporáku, sahám po studentském řízku a cuketě v křupavém těstíčku. Je to poctivá domácí klasika s bramborami a tatarkou, kde hlavní roli hraje nadýchané těstíčko z vajec, mouky, škrobu a trošky piva nebo mléka. Uvnitř zůstane vše měkké, na povrchu je pěkně křupavo a na talíři to vypadá mile starosvětsky.
Když potřebuji připravit něco dopředu na večeři, chlebíčky nebo návštěvu, často sáhnu právě po vlašském salátu. Je sytý, poctivý a z pár obyčejných surovin vznikne známá retro chuť, kterou dělají hlavně brambory protlačené přes sítko, šunkový salám a dobře ochucená majonéza.
Masové soté ze tří druhů masa podávané na bramborových plackách posypaných strouhaným sýrem. Tohle jídlo je poctivý oběd, který u nás doma nikdy nezůstane do druhého dne. Recept kombinuje vepřové, kuřecí maso a kuřecí játra s lečem a feferonkou, placky jsou křupavé zvenku a vláčné uvnitř.
Houby patří k surovinám, které stačí pár minut na pánvi a kuchyně hned dostane úplně jinou atmosféru. Houbový pekáček dělám hlavně tehdy, když chci teplou, sytou a přitom nenáročnou večeři bez dlouhého stání u sporáku. Základ tvoří opečená slanina, cibule, česnek, tymián, rozmarýn a smetana, která všechno v troubě hezky propojí.
Domácí brambůrky dělám ve chvíli, kdy jsou doma čtyři brambory, chuť na něco slaného a žádná nálada běžet do obchodu. Je to trochu piplačka, ale jen do chvíle, než člověk zjistí, že celé kouzlo stojí na tenkých plátcích, opláchnutí škrobu a poctivém osušení. Pak už to jde skoro samo.