Až šest milionů Čechů vyrazí každý rok do lesa na houby. Přesto spousta jedlých druhů zůstává v lese ležet proto, že je nikdo nezná. Tento kvíz prověří, jestli patříte mezi skutečné znalce, nebo jestli chodíte domů jen s hříbky a liškami.
Česko má k houbaření zvláštní vztah. Pro někoho je to odpočinek, pro jiného skoro soutěž a v mnoha rodinách podzimní rituál. Sbírá se ale hlavně to, co člověk zná bez zaváhání. Opatrnost je v lese samozřejmě na místě, jenže kvůli ní končí řada dobrých jedlých hub bez zájmu. Houbař projde kolem, podívá se, nejspíš pokrčí rameny a jde dál.
Typická je pýchavka obrovská. Dorůstá až do hmotnosti čtyř kilogramů a mladá je úplně jedlá. Dá se plnit, smažit i sušit. Jenže vypadá spíš jako zapomenutý nafouklý míč než jako houba, po které se člověk shýbne s radostí. Podobný osud má ryzec pravý s oranžovým mlékem nebo lišák trubkovitý, tmavý, trochu scvrklý na pohled, ale do omáček velmi dobrý.
Jedlé houby, které Češi přehlížejí
Hřiby a lišky mají v českých lesích skoro výsostné postavení. Zná je i ten, kdo jde na houby dvakrát za sezonu. Les ale nenabízí jen tyto jistoty. Václavka obecná roste ve velkých trsech na pařezech a stromech, objevuje se od září do listopadu a po správné tepelné úpravě chutná výborně. Přesto často zůstane na místě. Lidé si ji pletou s jinými druhy, nebo si jí zkrátka nechtějí pouštět do košíku.
Klouzek obecný na tom není o moc lépe. Je slizký, nenápadný, pro někoho až podezřelý, v kuchyni se ale chová spolehlivě. A pak bedla vysoká, houba, která umí narůst do opravdu pořádné velikosti a na pánvi připomíná řízek.
Kde se v lesích skrývají poklady, které nikdo nesebere
Ryzec pravý je často považován za jedovatou houbu. Po rozříznutí z něj vytéká oranžové mléko, což část houbařů okamžitě odradí. Přitom jde o jedlou houbu, v některých regionech vyhledávanou, a naložený ryzec patří mezi opravdu výrazné pochoutky.
Lišák trubkovitý zase nevypadá jako úlovek, kterým by se člověk chlubil sousedům u plotu. Tmavohnědý trychtýř, trochu zvadlý vzhled, žádná paráda. Jenže má silnou ovocnou vůni a chuť, kvůli které patří mezi velmi dobré houby na sušení. V omáčkách a polévkách se pak neztratí, spíš na sebe strhne pozornost.
Pýchavky mají svoje jednoduché pravidlo. Mladé, bílé a pevné kusy, uvnitř čistě bílé jako sýr, jsou v pořádku. Jakmile začnou žloutnout nebo hnědnout, do kuchyně nepatří. U pýchavek tedy rozhoduje chvíle, kdy je najdete. Kdo přijde pozdě, má smůlu.
Kvíz: Poznáte jedlé houby, které Češi nechávají v lese?
Zapomeňte na sůl i pepř. Pokud chcete u pečeného kuřete kůži jako sklo, před pečením sáhněte po 1 věci
Oblíbený obchodní řetězec v Česku končí: Zákazníci si budou zvykat na obchody v novém kabátu
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webu Wikipedie, Natura Atlas
