Stříbrný příbor umí být krásný detail na stole, jenže stačí pár měsíců v šuplíku a místo lesku je z něj šedý smutek. Naštěstí se s tím dá něco dělat, ale ne každá babská rada je pro stříbro dobrý nápad. Za mě funguje jednoduché pravidlo: nejdřív šetrně, bez drhnutí, a teprve pak sahat po silnějších prostředcích.
Utěrka v kuchyni vypadá nevinně, ale umí nasbírat pořádnou bakteriální nadílku. Když na ní sušíte ruce, talíře i stůl jedním tahem, koledujete si o zbytečný problém. Tady je přehled, jak často ji měnit, co je varovný signál a proč po kontaktu se syrovým masem nemá na háčku co dělat ani minutu.
Kuchyňské prkénko je přesně ta věc, kterou člověk používá denně a moc ji neřeší, dokud nezačne zapáchat nebo vypadat jako mapa okresních silnic. Právě staré plastové prkénko s hlubokými rýhami je podle hygienických doporučení a laboratorních zjištění kus vybavení, který už v kuchyni nemá co dělat.
Po návratu z lesa bývá košík plný a místa málo, zvlášť když doma není sušička. Právě tehdy sahám po troubě, protože sušení hub v ní funguje překvapivě dobře, když se hlídá nízká teplota, tenké plátky a pootevřená dvířka. Je to jednoduchý způsob, jak si schovat vůni lesa na zimu do polévky, omáčky i pod maso.
