Kuchyňské prkénko je přesně ten kus vybavení, který člověk používá každý den a většinou ho neřeší. Dokud nezačne nepříjemně páchnout nebo nevypadá jako mapa po letech provozu.
Hlavně staré plastové prkénko s hlubokými rýhami je podle hygienických doporučení i laboratorních zjištění věc, která už v kuchyni nemá moc co dělat. Varování o tom, že na něm může být až 200krát víc bakterií než jinde v domácnosti, se na internetu objevuje dlouho. Podstatné je ale něco jiného: když je plast rozřezaný a unavený, špatně se čistí a nečistoty zůstávají v místech, kam se voda běžně nedostane.
Kontrolujete svá prkénka?
Prkénka jsou v domácnosti zvláštní slepá skvrna. Hrnec vyměníme, houbičku občas taky, ale prkénko si často jede dál, i když už má za sebou kus rodinné historie. Přitom největším problémem bývá staré plastové prkénko, na kterém se střídá syrové kuře, cibule a třeba rajče. Tahle kombinace si o potíže doslova říká, varuje například Americký úřad pro bezpečnost a kontrolu potravin.
Je dobré říct to hned: nejde jen o materiál, ale hlavně o stav povrchu. Nové plastové prkénko nemusí být problém. Jakmile se ale objeví hluboké vrypy, mastný film nebo zápach, který nejde umýt, je po něm. V rýhách zůstávají zbytky potravin i vlhkost a obyčejné opláchnutí pod kohoutkem to nespraví. A tak se plastové prkénko vyplatí měnit zhruba po 1 až 2 letech, nebo dřív, když je viditelně poškozené.
Na internetu se pořád vrací i tvrzení, že kuchyňské prkénko může mít až 200krát více bakterií než záchodové prkénko nebo dřez. Ten údaj se objevuje v různých přehledech o nejšpinavějších místech v domácnosti. Jenže je rozumnější držet se praxe než honby za nejděsivějším číslem. Podstatnější je, že laboratorní test pěti běžně používaných prkének ukázal problém právě u jednoho plastového kusu, který jako jediný překročil limit počtu mikroorganismů. Salmonela se tehdy neprokázala na žádném vzorku, což je mimochodem docela důležitá zpráva.
Postup přípravy čistšího a bezpečnějšího prkénka
1. Vezměte své běžné plastové prkénko a podívejte se na něj proti světlu. Jestli jsou na něm hluboké rýhy, šedý nebo mastný povlak a zůstává v něm pach i po umytí, není moc co řešit. Vyřadit.
2. Po každém krájení prkénko umyjte horkou vodou, saponátem a ideálně i kartáčkem. Samotné opláchnutí nestačí, hlavně po syrovém mase nebo neomyté zelenině.
3. Na jednom prkénku nekrájejte všechno dohromady. Syrové maso a ryby mají být jinde než ovoce, zelenina a pečivo. Tím podle hygieniků padá velká část rizika křížové kontaminace.
4. Umyté prkénko nenechávejte ležet mokré na lince ani ve dřezu. Postavte ho nastojato a nechte ho pořádně oschnout. Vlhko bakteriím vyhovuje, to není žádné tajemství.
5. Pokud používáte dřevěné prkénko, nenechávejte ho dlouho odmáčet a do myčky ho dávejte jen tehdy, když to výrobce výslovně doporučuje. Dřevo může prasknout nebo se zkroutit a problém je na světě.
6. Zkontrolujte i houbičku a utěrku. Často bývají větší problém než samotné prkénko, protože nepořádek z nich člověk spíš roznese dál, než aby ho odstranil.
TIP: Když kupujete nové prkénko, vezměte rovnou dvě nebo tři a rozdělte jim úkoly. Jedno na maso, jedno na zeleninu a pečivo, třetí klidně na cibuli a česnek. Je to levnější než řešit střevní potíže.
Plast, dřevo, nebo obojí?
Výzkumy, které srovnávají dřevo a plast, nedávají úplně jednoznačný verdikt. Opakovaně se ale ukazuje, že problém dělá hlavně opotřebovaný plastový povrch. Ve starých zářezech zůstává vlhkost a zbytky potravin a některé bakterie tam mohou přežívat i několik dnů. U dřeva se naopak často zmiňují přirozené látky, například třísloviny a polyfenoly, které mikroorganismům úplně nesvědčí.
Starší výzkum týmu profesora Deana Clivera z University of Wisconsin ukázal, že bakterie jako salmonela, listerie nebo E. coli mizely na dřevěné desce rychleji než na plastové. Jenže rozhoduje i péče. Špinavé dřevěné prkénko není žádný vzor ctnosti a nové plastové, o které se člověk stará, může fungovat bez potíží. Z praxe zůstává nejjednodušší pravidlo: starý rozřezaný plast vyhodit, prkénka střídat a nenechávat je mokrá.
Často kladené otázky o kuchyňských prkénkách
❓ Musím vyhodit každé plastové prkénko?
Ne. Problém je hlavně staré plastové prkénko s hlubokými rýhami, které už nejde pořádně umýt. Nové a hladké může dál sloužit, pokud ho používáte rozumně a pravidelně kontrolujete.
❓ Je dřevěné prkénko hygieničtější?
Někdy ano, ale není to pravidlo. Některé studie ukazují, že se na dřevě bakterie drží hůř než na poškozeném plastu. Dřevo ale také potřebuje správnou údržbu a sucho.
❓ Jak poznám, že prkénko patří do koše?
Jakmile má hluboké vrypy, mastný film nebo trvalý zápach, je čas se rozloučit. Pokud na něm krájíte syrové maso a povrch už připomíná struhadlo, nemá cenu čekat.
❓ Co je horší než samotné prkénko?
Často houbička a utěrka. Když jsou špinavé, přenesou mikroby zase zpátky na čistý povrch a celá snaha jde stranou.
❓ Proč se mluví i o mikroplastech?
Při krájení na plastu se z povrchu uvolňují drobné částečky. Studie v časopise Environmental Science & Technology upozornila, že právě krájecí desky mohou být jedním ze zdrojů mikroplastů v potravě, i když přesný dlouhodobý dopad na zdraví se dál zkoumá.
Jak poznat zkažené vejce bez jeho rozbití: Pravda se ukáže do pár vteřin díky sklenici s vodou
Jak správně skladovat banány a předejít hnědnutí: Jejich čerstvost lze výrazně prodloužit
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů ResearchGate, Healthline, USDA, Environmental Science & Technology, University of Wisconsin / Dean O. Cliver
