Kuchyňská utěrka je přesně ten předmět, který na první pohled působí čistě, i když už má dávno své za sebou. Visí na háčku, jednou do ní otřete ruce, pak talíř, potom linku, a nic zvláštního na ní nepozorujete. Jenže právě tady bývá problém. Kuchyňská utěrka může být z hygienického hlediska větší starost než záchodové prkénko, což zní skoro přehnaně, ale v praxi se to stát může docela snadno.
Horší než toaleta
Informace o vyšším množství bakterií než na toaletě zní dosti děsivě, ale samozřejmě závisí na velkém množství faktorů. Hlavní je zde to, že prkénko na toaletě lidé vnímají jako potenciální zdroj bakterií a obvykle jej opravdu často čistí. Kuchyňská utěrka v tomto směru napadne málokoho, proto ji vlastně ani nemají potřebu nějak pravidelně měnit. Jenže vědci ukazují na potenciální rizika.
Američtí vědci například získali 82 vzorků utěrek z běžných domácností a u 89 % z nich nalezli koliformní bakterie, které se běžně vyskytují ve střevech, ač ne všechny nutně musí způsobovat problémy. Konkrétně E. coli se nacházela v 25,6 % případů. Z jejich závěrů vyplynulo, že frekvence praní zde hrála významnou roli.
Ve studii vědců z University of Mauritius, kterou odborníci představili na setkání American Society for Microbiology, se zkoumalo 100 kuchyňských utěrek používaných měsíc bez praní. Výsledek? 49 procent vzorků obsahovalo bakteriální kolonie. Koliformní bakterie, kam patří i E. coli, se objevily u 36,7 procenta vzorků, stejně tak enterokoky. A zlatý stafylokok vědci našli u 14,3 procenta utěrek. To už není drobný nález. To je slušně obydlený kus textilu. I když měsíc bez vyprání je opravdu dost dlouho.
Proč je zrovna utěrka takový problém
Hlavní potíž je vlastně banální. Vlhko, teplo a zbytky jídla. Přesně to mikroorganismy vyhledávají. Když utěrkou střídavě sušíte nádobí, utíráte si ruce a pak s ní přejedete pracovní desku, vytvoříte bakteriím podmínky skoro ideální. Jednu utěrku na všechno bych osobně vyřadila rovnou. Úspora je to asi jako mít jeden zubní kartáček pro celou rodinu.
Podle textů shrnujících doporučení hygieniků a mikrobiologů bývá zrádná hlavně mokrá utěrka. Než znovu proschne, kolonie se v ní stihnou rozrůst. A právě proto může být vlhký kus látky horší než utěrka, která už sice nevypadá úplně reprezentativně, ale je suchá. Na vzhledu v tomhle směru nezáleží tolik, jak by se mohlo zdát.
Jedno pravidlo je zásadní: jakmile utěrka přijde do styku se syrovým masem nebo se šťávou z něj, patří pryč. Ne večer. Ne po obědě. Hned. Tady hrozí křížová kontaminace bakteriemi jako E. coli, salmonela nebo kampylobakter. Kvůli kusu bavlny za pár korun je to zbytečný risk.
Jak na čistou kuchyňskou utěrku bez zbytečných chyb
Správné praní:
- 60 °C prací program minimálně
- 90 °C pro bílé bavlněné kusy, pokud to materiál snese
- 1 lžíce bílého octa nebo jedlé sody místo aviváže
- 1 vzdušné místo na úplné doschnutí
Bezpečný režim pro kuchyňské utěrky
1. Vyhraďte si zvlášť utěrku na nádobí, zvlášť ručník na ruce a zvlášť hadřík na linku. Jedna textilie na všechno je nejrychlejší cesta k tomu, aby se bakterie přenesly tam, kam nemají.
2. Pokud doma vaříte denně, měňte utěrku ideálně každý den. Hygienička Jolana Knobová uvedla pro iROZHLAS, že v pravidelně používané kuchyni je výměna téměř denně správný standard.
3. Jakmile se utěrka dotkne syrového masa nebo šťávy z kuřete, šup s ní do prádla. Tady se na kalendář nehraje a odklad nedává moc smysl.
4. Před dalším použitím udělejte rychlou kontrolu: k utěrce přičichněte a osahejte ji. Kyselý zápach nebo lepkavý povrch znamenají okamžitou výměnu. Není to žádná přehnaná opatrnost, spíš obyčejná praxe.
5. Špinavé bavlněné utěrky perte samostatně alespoň na 60 °C. Bílé kusy můžete dát i na 90 °C, pokud to štítek dovolí.
6. Aviváž raději vynechte. Změkčovadla umějí obalit vlákna a utěrka pak hůř saje. Smysl mi v tomhle případě dává spíš bílý ocet nebo jedlá soda, které pomohou se zápachem.
7. Po vyprání nechte utěrky dokonale uschnout na vzdušném místě. Vlhká utěrka složená do zásuvky je starý problém, jen v novém balení.
8. Pokud je utěrka i po vyprání zašedlá, zapáchá nebo je lepkavá, vyřaďte ji. Vlákna už často nepustí to, co v sobě drží, a nemá cenu se s tím dál prát.
TIP: Mějte po ruce aspoň jednu tmavší sadu jen na ruce a jednu světlou jen na nádobí. Člověk se pak nepřekoukne a kuchyň funguje o něco čistěji, bez velkého přemýšlení.
Často kladené otázky o kuchyňských utěrkách
❓ Stačí měnit utěrku jednou týdně?
Ve většině běžně používaných kuchyní spíš ne. Pokud doma vaříte každý den, doporučení míří k denní výměně nebo aspoň k výměně podle stavu – tedy jakmile je utěrka mokrá, zapáchá nebo byla v kontaktu s rizikovou surovinou.
❓ Je horší špinavá, nebo mokrá utěrka?
Často právě mokrá. Vlhkost dává bakteriím čas a prostor se množit, takže utěrka, která jen visí a nestihne proschnout, bývá větší problém než ta, která už působí opotřebovaně, ale je suchá.
❓ Můžu utěrky prát s ručníky nebo tričky?
Za mě raději ne. Doporučuje se samostatný cyklus, aby se nečistoty a bakterie z kuchyňského textilu zbytečně nepřenášely dál.
❓ Pomůže aviváž, aby utěrka voněla čistě?
Vůně není totéž co čistota. Aviváž sice pach překryje, ale může zhoršit savost. Prakticky dává větší smysl pořádné praní na 60 °C a důkladné usušení.
Jak poznat zkažené vejce bez jeho rozbití: Pravda se ukáže do pár vteřin díky sklenici s vodou
Nejčastější chyby při vaření brambor: Průšvih způsobí i naklíčené kusy a nevhodná teplota vody
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů FoodProtection, Studie University of Mauritius, Healthline, iRozhlas
