Nepečené piškotové dezerty mají jednu velkou výhodu: když není nálada zapínat troubu, stejně je co dát ke kávě. Tady stačí dlouhé piškoty, vyšlehaný krém, trochu mléka a kokos. Je to jednoduché, lehce retro a překvapivě efektní i z pár obyčejných surovin.

Vypadají trochu slavnostněji než obyčejná buchta, ale práce s nimi není nijak složitá. Tříbarevné řezy peču hlavně tehdy, když chci na plech něco s tvarohem, co vydrží vláčné i druhý den a dobře se krájí. Dělají se ze spodního kakaového těsta, jemné tvarohovo-pudinkové vrstvy a světlého litého těsta nahoře, takže na řezu opravdu vypadají hezky.

Když potřebuji rychle připravit něco ke kávě a nechci zapínat troubu, sahám po těchto lotuskových řezech. Jsou nepečené, hotové za chvilku a stojí na jednoduchém krému ze smetany, mascarpone a trochy moučkového cukru. Hlavní roli tu hrají karamelové sušenky Lotus, které po odležení krásně změknou a celý dezert působí upraveně i bez složité práce.

Jablečné šátečky jsou přesně ten typ pečení, který vypadá pracněji, než ve skutečnosti je. Těsto je jednoduché, náplň známá a když si pohlídáte jednu věc, aby jablka nebyla zbytečně mokrá, máte vyhráno.

Když chci upéct něco z kynutého těsta a nechci u toho stát půl dne, dělám právě tyhle marmeládové rolky. Těsto je měkké, dobře se s ním pracuje a díky potření máslem po upečení zůstávají rolky vláčné i na druhý den. Plním je nejčastěji hustší marmeládou, ale funguje i maková nebo ořechová náplň.

Když potřebuji upéct něco ke kávě a nechci si zavařit půl dne v kuchyni, často vyhraje právě jablečný koláč s vanilkovým krémem. Je vláčný, voňavý a stojí na obyčejných surovinách, které mívám doma skoro pořád. Odlišuje ho krém vařený předem v rendlíku, který se dává přímo na těsto a při pečení se krásně propojí s jablky.

Jahodová mramorová bublanina patří přesně k těm receptům, které se hodí ve chvíli, kdy jsou jahody doma a nikomu se nechce vytahovat váha. Stačí hrnek, jedna mísa a trouba. Mramorování tu není pro parádu, ale proto, že obyčejné těsto dostane díky kakau trochu větší šmrnc a koláč nevypadá, jako byste ho pekli mezi telefonátem a věšením prádla.

Když se doma začne péct mazanec, je to pro mě jasné znamení, že Velikonoce jsou za dveřmi. Dělám ho z poctivého kynutého těsta s máslem, citronovou kůrou a mandlemi navrchu, a právě díky delšímu kynutí zůstává pěkně vláčný a nepadá. Je to recept, ke kterému se vracím každý rok, protože funguje i v obyčejné domácí kuchyni.

Klasický štrúdl mám doma ráda, ale když vím, že se nás u stolu sejde víc, dělám raději štrúdlové řezy z plechu. Jsou poctivé, hezky se krájí a díky jablkům s vanilkovým pudinkem zůstávají vláčné i druhý den. Od běžného závinu je odlišuje právě forma na plech a náplň, která se při pečení pěkně spojí do kompaktní vrstvy.

Lotus sušenky mě dostaly hned při prvním ochutnání – ta karamelová vůně a lehce křupavá textura jsou prostě neodolatelné. Tenhle vrstvený dezert ze šlehačky a sušenek nepotřebuje troubu, složité vybavení ani hodiny v kuchyni. Stačí naskladat vrstvy na sebe, dát do lednice a počkat – i když to čekání je ta nejtěžší část.

Když se doma objeví miska jahod a není čas na velké pečení, přicházejí u mě na řadu listové šátečky s tvarohem a jahodami. Jsou rychlé, nenáročné a díky kupovanému vyválenému listovému těstu mám polovinu práce pryč. Jemná tvarohová náplň s vanilkou a trochou citronové kůry jim dodá svěží chuť, která se ke kávě hodí úplně nejvíc.

Laskonky vypadají jako výsledek dlouhých hodin v cukrářské dílně, přitom je jejich příprava mnohem přístupnější, než se zdá. Křupavé mandlovo-kokosové plátky z italského sněhu, slepené krémovou náplní, jsou oblíbené jak v české, tak slovenské cukrářské tradici. Tento recept vychází z osvědčeného postupu s rozvarem cukru na 115 °C, který zaručuje stabilní a lesklé bezé. Jako náplň jsme zvolili svěží lemon curd – ale kdo preferuje klasiku, sáhne po ořechové náplni.