Pastitsio je vlastně taková řecká lasagne pro lidi, kteří mají radši těstoviny do trubičky než pláty. Má tři jasné vrstvy, skořici v masové směsi a jedno důležité pravidlo: maso nesmí plavat v omáčce. Když ho necháte po upečení chvíli stát, nakrájí se hezky na porce a nebude se rozsypávat po talíři.

Řecké zelí jsem poprvé ochutnala u kamarádky a okamžitě jsem věděla, že to musím umět sama. Pikantní, lehce sladké, s vůní česneku a chilli – tohle není obyčejná zavařenina, ale pořádná zimní zásobárna chuti.

Taramasalata není pomazánka pro každého, a právě v tom je její kouzlo. Řekové ji milují jako součást mezze, u nás může hlavní surovina budit rozpaky, protože rybí jikry nejsou zrovna věc, po které člověk sahá poslepu v regálu.

Cuketové palačinky dělám bez pšeničné mouky a s fetou – jsou křupavé, voní bylinkami a nenasáknou tuk. Tajemství je v cizrnové mouce a pořádně vymačkané cuketě.

Tzatziki z domácí kuchyně se s verzí z obchodu nedají vůbec srovnávat. Klíč spočívá v kvalitním řeckém jogurtu, správně vyždímané okurce a dostatku času v lednici. Řecký jogurt přitom není jen základ dobré chuti – jde o fermentovanou potravinu s prokazatelným přínosem pro trávení. Tento recept vás provede celým postupem krok za krokem, včetně jednoho triku s gázou, který vylepší výslednou konzistenci.