Domácí pizza má jednu velkou výhodu oproti té z krabice: víte přesně, co do ní dáváte. Těsto ze základních surovin, rajčatová omáčka připravená za pět minut a obloha přesně podle vaší chuti. Žádné kompromisy, žádné přebytečné přísady. Tento recept vychází z osvědčeného základu, který funguje jak pro tenké neapolské těsto, tak pro nadýchanější variantu vhodnou pro české chutě.

Jednou jsem chtěla udělat k obědu něco pořádného, ale ne zase zbytečně složitého, a vznikla z toho tahle moje kombinace masa na černém pivu a pizza bramboráků. Bůček je šťavnatý, kuřecí steak zase rychle hotový, a právě černé pivo spolu s česnekem a cibulí udělá omáčku i vůni, kvůli které se všichni motají kolem trouby dřív, než je jídlo na stole.

Když potřebuji udělat rychlou večeři a nechci stát dlouho u sporáku, sahám po zapečených kaiserkách s nádivkou. Jsou hotové bez složitých příprav, zasytí celou rodinu a díky směsi vajec, šunky, goudy a česneku mají výraznou chuť i hezky zapečený povrch. U nás doma mizí z plechu ještě teplé.

Plněné žampiony mám ráda hlavně ve dnech, kdy člověk nechce stát hodinu u sporáku a přesto nechce večeři odbýt rohlíkem. Stačí pár větších kloboučků, šunka nebo anglická slanina, cibule a sýr, a z obyčejných hub je rázem teplé jídlo, které vypadá líp, než kolik s ním bylo práce.

Když potřebuji udělat večeři, která zasytí celou rodinu a ještě něco zbyde na druhý den, často peču právě quiche. Tenhle slaný koláč mám ráda pro jeho jednoduchost, praktickou přípravu a taky pro mandlové těsto, které je příjemně křehké a hezky podrží smetanovo-vaječnou náplň s růžičkovou kapustou a šunkou.

Když nevím, co udělat k večeři pro celou rodinu najednou, často vyhraje domácí pizza na plechu. Je sytá, přizpůsobí se tomu, co zrovna mám v lednici, a díky jednoduchému kynutému těstu z hladké mouky, droždí a olivového oleje bývá hotová bez zbytečného vymýšlení.

Když potřebuji udělat večeři, na které se doma shodnou opravdu všichni, končí to velmi často domácí pizzou. Tohle těsto dělám z pár běžných surovin, kyne jen krátce a díky rajčatovému základu s bazalkou chutná poctivě i bez složité přípravy. Nejvíc se mi osvědčilo péct pizzu na dobře rozehřátém plechu, protože spodek pak není bledý ani měkký.

Domácí pizza, která chutná jako z italské pece, není žádná utopie. Stačí kvalitní mouka, trochu trpělivosti a lednice, která udělá většinu práce za vás. Těsto kynuté přes noc se chová úplně jinak než to hodinové – je vláčnější, vzdušnější a na okrajích se při pečení krásně nafukuje do zlatavých bublin.

Bramborový salát je u nás doma každoroční rituál, který beru velmi vážně. Brambory vařím den předem, krájím kulatým krájítkem a dochucuji lák z okurek i citronovou šťávou. Výsledek stojí za tu trpělivost.

Hermelínová pomazánka s vejci a opečenou šunkou je klasika, která se na každém stole ztratí jako první. Krémová, plná chuti a hotová za dvacet minut.

Když máme doma chuť na něco poctivého a trochu hospodského, ale nechce se mi nikam chodit, dělám smažené olomoucké tvarůžky. K tomu upeču celou bramboru nakrojenou na plátky s česnekem a na stůl dám dvě omáčky – domácí tatarku a lehčí tzatziki. Je to syté, výrazné a přitom úplně zvládnutelné i v obyčejné domácí kuchyni.

Zapečené tousty se šunkou, salámem, rajčetem a dvojím sýrem jsou ta nejlepší odpověď na otázku, co rychle připravit k snídani nebo na večer. Z jednoho balení toustového chleba nakrmíte celou rodinu.