Češi jsou světovými rekordmany v konzumaci piva na hlavu, ale znalosti o samotném nápoji mnohdy pokulhávají za jeho oblibou. Otestujte se a zjistěte, jak hluboko vaše pivní vzdělání sahá.
Podle průzkumu znalo správnou odpověď na otázku týkající se obsahu alkoholu v českém ležáku jen 38 % respondentů. Na zemi, kde se pivo objednává skoro automaticky, docela střízlivé číslo. Pivní svět má přitom svůj slovník: stupňovitost, hořkost počítaná v jednotkách IBU, rozdíl mezi spodním a svrchním kvašením. A pak jsou tu věci, u kterých se člověk snadno zasekne. Proč má pivo plzeňského typu právě takovou barvu? A co přesně znamená označení tmavý speciál?
Co se skrývá za pivním sklem
Pivo se často odbude trojicí chmel, voda a slad. Jenže tak jednoduché to není, aspoň pokud člověk nechce zůstat u hospodské zkratky. Chuť, barva i vůně se rodí z poměru surovin, délky kvašení a také z teploty, při níž pivo vzniká. Český světlý ležák, zlatý a s pevnou pěnou, se vaří spodním kvašením při nižších teplotách. Výsledkem je čistší, vyrovnaná chuť, která se později stala vzorem pro velkou část světových ležáků.
Chmel není jen hořkost, i když v debatách u výčepu se nejčastěji řeší právě ta. Různé odrůdy dokážou do piva přidat citrusové, bylinné nebo zemitější tóny. Český Žatecký poloraný červeňák má v tomto směru pověst, která dávno přesáhla hranice. Slad zase výrazně ovlivňuje barvu. Čím víc se praží, tím tmavší pivo vzniká a tím častěji se objeví karamelové nebo kávové tóny. Tmavé pivo proto automaticky neznamená silnější pivo. Barva a stupňovitost spolu nejdou ruku v ruce.
U piva se občas zapomíná i na jednu méně nápadnou věc: obsahuje vitamíny skupiny B, draslík a křemík. Křemík v pivu může přispívat k pevnosti kostí. Tady se ale sluší připsat poznámku, která není moc zábavná, zato je nutná: bavíme se o rozumné konzumaci. Z jídelního ani pitného lístku se lékařské doporučení prostě nedělá.
Kde se Češi v pivu ztrácejí
Pivo je s českou kulturou spojené dlouho, první písemné zmínky o českém pivovarnictví sahají do 10. století. Přesto u základních pojmů řada lidí zaváhá. Co vlastně říká číslo na etiketě, třeba 12°? V čem se liší ale od stoutu? A proč se o pravém plzeňském pivu říká, že mimo Plzeň ho zkrátka nelze uvařit úplně stejně?
Nejde o žádné chytáky, spíš o detaily, kterým se při rychlé objednávce typu „velkou desítku“ nevěnuje moc prostoru. Kvíz níže prověří, jestli máte pivní základy opravdu srovnané. Osm správných odpovědí z deseti už znamená slušný přehled. A pokud to nevyjde, nevadí. Aspoň bude příště u piva o čem mluvit, a ne jen řešit, kdo jde pro další rundu.
Kvíz: Orientujte se v pivu jako pravý Čech?
Retro kvíz o limonádách z dob socialismu: Kdo zažil fronty u stánku, ten může získat 10/10 bodů
Test znalostí o české zabijačce: Ovar, tlačenka i škvarky v 10 otázkách mohou zaskočit kohokoliv
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Novinky, Wikipedie, Healthline, Cech domácích pivovarníků, Lidovky
