Úzký pruh bílé látky, na něm vyšitá kytice, děti u plotny nebo veršík o domově. Tak vypadala kuchařka, bez které si dřív řada domácností kuchyni ani neuměla představit. Dlouhé roky ležely tyto textilie bez povšimnutí na půdách, ve skříních nebo končily při vyklízení v kontejneru. Kdo je vyhodil, možná dnes trochu lituje. Zachovalý originál s ruční výšivkou se totiž na aukčních portálech dokáže prodat i za 2 500 korun. A kupců neubývá.
Co vlastně kuchařka byla a proč se vůbec věšela na zeď
Když se dnes řekne kuchařka, většině lidí naskočí kniha plná receptů. Naše prababičky si pod tím slovem ale často představily něco docela jiného. Byl to podlouhlý kus plátna, většinou z jemné bílé bavlny s předkresleným motivem, který se věšel ke sporáku, nad plotnu nebo ke kredenci. Praktický důvod byl prostý: zeď v kuchyni rychle nasávala mastnotu, kouř a páru.
Vyšívalo se ručně, nejčastěji červenou, modrou, růžovou nebo černou přízí. Někde najdete drobné křížkové stehy, jinde stonkový steh nebo plnější vyšívání, podle toho, jakou měla hospodyně trpělivost a ruku. Okraj býval založený, olemovaný, někdy doplněný výrazným barevným pruhem. Dva úplně stejné kusy se hledají těžko. Každý v sobě nese trochu jiné tempo práce i vkus ženy, která nad ním seděla.
Zvyk nevznikl v českých zemích. První podobné kuchyňské nástěnky se začaly objevovat v Německu na konci 19. století. Odtud se během několika desetiletí rozšířily dál po Evropě, přes Anglii, Holandsko a Polsko až do tehdejšího Rakouska–Uherska. Do českých domácností se dostaly zhruba kolem přelomu století. Nejdřív spíš do měst, až později na venkov.
Za vzácný kus padne až 2 500 korun
Běžné kusy se pořád dají koupit za rozumné peníze. V bazarech, secondhandech nebo na internetových aukcích se často pohybují mezi dvěma sty a sedmi sty korunami. U starších originálů s poctivou ruční výšivkou je to ale jiná řeč. Za pěkně zachovalou kuchyňskou nástěnku se slušnou výšivkou není výjimkou částka kolem dvou tisíc korun.
Největší zájem bývá o stará sudetská plátna a opravdu dobře dochované ruční práce. Tam se cena v dražbě může vyšplhat až ke 2 500 korunám. Sběratele láká řemeslo, stáří, nostalgie a také obyčejný fakt, že původní kusy postupně mizí.
Jak poznat, jestli máte doma cenný kus
Než starou kuchařku hodíte do pytle s věcmi na vyhození, stojí za to ji rozložit na stůl a podívat se na ni zblízka. Cenu může zvednout několik detailů, jiné ji naopak rychle srazí:
- Ruční výšivka – má drobné nepravidelnosti a živější rytmus než strojová práce
- Živé, nevybledlé barvy – zašlá nebo vypraná příze hodnotu výrazně snižuje
- Celý, neporušený lem – roztřepený či chybějící okraj sběratelé berou jako minus
- Vzácný nebo sudetský motiv – právě tyto kusy patří mezi nejvyhledávanější
- Stáří a původ – novodobá kopie podle staré předlohy se cenou originálu nepřiblíží
Co dělat, když podobný kus najdete doma
Pokud při vyklízení půdy, sklepa nebo staré skříně narazíte na vyšívanou kuchařku, nevyhazujte ji hned. Před prodejem se vyplatí projít aktuální i ukončené aukce a dívat se hlavně na skutečně dosažené ceny, ne jen na částky, které si prodávající přejí. Vyvolávací cena a konečný výsledek se někdy liší dost výrazně. Zachovalý originál s ruční výšivkou, pevným lemem a nevyšisovanými barvami má mezi sběrateli větší šanci než nová napodobenina.
Český kuchyňský vynález za 180 Kčs si zamilovali lidé po celém světě. Jeho funkce dodnes jinde nenajdete
Kvíz ze staročeských nástrojů, které se dnes už téměř nepoužívají: 10 z 10 bodů získají jen znalci
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě informací z webů Sbazar, Aukro, Esbírky, Vlastivědné muzeum v České Lípě, Facebook Marie Minarčíková
