Školní jídelna, závodní kantýna nebo kuchyně plná pytlíků Vitany – jídla, která jsme jedli jako děti, si pamatujeme překvapivě dobře. Někdy až příliš dobře. Otestujte, kolik z nich skutečně poznáte.

Banány pod stromeček, olivový olej z lékárny a žádná mexická restaurace na dohled. Československé obchody nabízely zlomek toho, co dnes bereme jako samozřejmost. Víte, které potraviny tehdy neexistovaly a dnes jsou symbolem moderní kuchyně?

Sladkosti za socialismu nebyly samozřejmost. Kdo si pamatuje Kofilku, Lipo nebo mléčné karamely s arašídy, ten má v paměti uložený kus československé historie. Otestujte se v 10 otázkách.

Tatranky, Kofila, sójový suk nebo cigaretové žvýkačky – sladkosti ze socialismu vyvolávají dodnes obří vlnu nostalgie. Výběr v regálech nebyl nijak závratný, ale o to víc každá pochoutka znamenala malý svátek. Vzpomenete si na všechny?

Ruské vejce patří k těm pokrmům, které se na chvíli vytratily z jídelníčků, ale teď se vracejí – a zaslouženě. Základem je poctivý vlašský salát z vařených brambor, mrkve, celeru, šunkového salámu a sterilovaných okurek, na který si posadíte půlku vařeného vejce a přelijete majonézou. Výsledek je syté, svěží a překvapivě elegantní předkrm nebo svačina, která chutná nejlíp ze staré misky po babičce.

Ptačí mléko má víc podob a člověk se v tom snadno zamotá. Jedni si pod tím představí polskou cukrovinku potaženou čokoládou, druzí starý domácí dezert z bílků vařených v mléce. Za mě je škoda zapomenout právě na tuhle babičkovskou verzi, protože je levná, překvapivě lehká a z pár obyčejných surovin udělá něco, co na stole nevypadá vůbec obyčejně.

Vypadají nenápadně, ale na talíři udělají větší radost než kdejaký moderní moučník. Mírové řezy podle starého receptu z roku 1976 dělám ve chvíli, kdy chci něco poctivého ke kávě, co voní po vlašských ořeších, másle a kapce rumu. Právě ořechové těsto bez zbytečných okras a hladká cukrová poleva z nich dělají ten typ zákusku, který si člověk zapamatuje.

Po delší době jsem se do smaženek zase pustila ve velkém a doma zmizely skoro hned. U nás jim říkáme spíš vaječné řízky a mám je ráda hlavně proto, že jsou rychlé, levné a dají se obložit podle toho, co je zrovna v lednici. Do vaječné směsi přidávám trochu strouhanky, špetku prášku do pečiva a někdy i česnek, díky čemuž mají hezký povrch a nejsou uvnitř těžké.

Socialistické bufety voněly kakaem, smaženkami a chlebíčky – a každé jídlo muselo splňovat přísné státní normy. Pamatujete si, co se tehdy servírovalo?

Ti, kdo milují hospodské klasiky, by rozhodně neměli zapomenout na věhlasný katův šleh, který už z hospod pomalu mizí. Dejte si ho doma! S námi ho máte snadno a rychle.

Možná jste o tomto dezertu slyšeli… pokud vás vždy zajímalo, jak vlastně takové Žerbo chutná, teď si ho můžete upéct doma a ochutnat.

Regály v samoobsluhách za socialismu občas zely prázdnotou, přesto měla tehdejší kuchyně své nezaměnitelné dobroty. Některé pochutiny z té doby přežily dodnes, jiné zmizely spolu s režimem. Jak dobře si je pamatujete?