Banány patřily za socialismu mezi vánoční dárky, a nebyl to žádný fór. Když se někde objevily, fronta se táhla klidně přes celou ulici. Avokádo, sushi nebo sriracha? To tehdy bylo úplně mimo realitu. Víte, co na československých pultech chybělo a co dnes bereme jako samozřejmost?
Československé obchody před rokem 1989 nabízely jen zlomky toho, na co jsme zvyklí dnes. Hypermarkety neexistovaly, rozvoz jídla také ne, e-shopy už vůbec. A navíc chyběly celé skupiny potravin, bez nichž si dnešní kuchyni sotva umíme představit. Olivový olej se kupodivu občas prodával v lékárnách, jenže jako kosmetika, ne jako potravina. Pravé vanilkové lusky? Ty byly k mání v Tuzexu, za bony. Mexická restaurace v Praze 80. let by působila skoro jako z jiné planety.
Co tehdy chybělo na každém stole
Sortiment byl za socialismu omezený nejen tím, co se nabízelo, ale i tím, co se dalo skutečně sehnat. Kvalitní maso, exotické ovoce nebo zahraniční koření patřily mezi nedostatková zboží. Kdo chtěl něco navíc, potřeboval buď známosti, nebo bony pro nákup v Tuzexu. Běžný zákazník bral, co bylo.
Asijská kuchyně byla prakticky neznámá. Sójová omáčka se objevovala jen výjimečně v Tuzexu, tofu neexistovalo vůbec. Sója se tehdy pěstovala hlavně jako krmivo pro zvířata, ne jako surovina pro lidi. Japonské sushi? První podniky tohoto typu přišly do Prahy až v 90. letech. A pálivé omáčky jako sriracha, dnes běžná věc v supermarketech, byly tehdy pojmem z úplně jiného světa.
Středomořská kuchyně na tom nebyla o moc lépe. Olivy i olivový olej byly jako potravina prakticky nedostupné. Hummus, dnes jedna z nejprodávanějších pomazánek v obchodech, se neobjevil, protože cizrna se u nás nepěstovala ani nedovážela.
Fitness, exotika a mexická kuchyně, věci, které prostě nebyly
Fitness kultura za socialismu prakticky neexistovala. Posilovny byly vzácné, kulturistika se brala jako západní zvláštnost a proteinové doplňky stravy nebo tyčinky neměly v tehdejším světě téměř žádné místo. Dnešní regály plné šejků, ořechových másel a energetických tyčinek by tehdy vypadaly dost absurdně.
Mexická kuchyně byla podobně vzdálená jako samotné Mexiko. Guacamole bylo nedostupné hned dvakrát: chybělo avokádo a zároveň skoro nikdo netušil, co to vlastně je. Tortilly, nachos ani salsa se na pultech neobjevily. To, co dnes bereme jako obyčejný oběd nebo rychlou svačinu, bylo tehdy prostě mimo dosah.
Pak přišel rok 1989 a s ním postupně i všechno ostatní. Banány přestaly být vánoční raritou. Avokádo se z exotiky přesunulo do kategorie zdravé svačiny. A sushi se z něčeho téměř neznámého proměnilo v běžnou součást nabídky i v centru Prahy.
Tak jak jste na tom? Poznáte, které potraviny za socialismu chyběly a které naopak zůstaly až do dneška? Možná zjistíte, že některé samozřejmosti byly ve skutečnosti docela nedávný luxus.
Kvíz: Poznáte potraviny, které za socialismu vůbec neexistovaly?
Test vědomostí o retro sladkostech z dob socialismu: Milovaly je všechny děti, dnes dá 10/10 jen málokdo
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů iDnes, iDnes, ApetitOnline, Wikipedie
