Ve školní jídelně bývalo jedno pravidlo neměnné: co je na talíři, to se sní. A co se tam objevovalo? Nejčastěji maso, brambory, omáčka. Velký výběr sice nebyl, ale přesto jsme si pochutnali na pokrmech, ke kterým se vracíme i v dospělosti. Ať už kvůli chuti nebo jen z nostalgie. Tenhle kvíz prověří, jak dobrou máte paměť.
Jídla z dětství mají zvláštní sílu. Stačí slyšet název a člověk je zpátky. UHO, REMA, gothaj, pytlíková polévka Vitana; jedno slovo a hned se vrátí školní jídelna nebo babiččina kuchyně. Jenže pak přijdou otázky, kde už nestačí jen neurčitý pocit. Z čeho se vlastně dělalo UHO? Co přesně znamenala zkratka REMA?
Legenda jménem UHO a další hrdinové školní jídelny
UHO, tedy univerzální hnědá omáčka, byla odpověď na skoro všechno. Základem byl výpek z masa, mouka, cibule, česnek, sůl a pepř. Jenže problém byl jednoduchý: mouky bývalo víc než masa. Na talíř pak přišla hnědá hmota, která nevypadala příliš lákavě a chutí na tom nebyla o moc lépe. Přesto se UHO rozlezla školními jídelnami, závodními kantýnami i nemocnicemi téměř všude. Zajímavé je, že když se taková omáčka udělá poctivě, s vývarem, vínem nebo houbami, může být opravdu dobrá. Ve školní jídelně to tak ale nebývalo.
Vedle UHO se na tácech pravidelně objevoval gothaj, který měl své oddané příznivce i odpůrce. A pak REMA, obdélníkové plátky nasekaného masa, zbavené šlach a zformované do stejné váhy. Na hromadné stravování praktické řešení, pro chuť něco už méně přesvědčivého. Existovala k tomu dokonce celá Receptura pokrmů z polotovarů REMA s recepty pro trojobal, dušení nebo s houbami. Většina rodin to vyzkoušela jednou, nanejvýš dvakrát, a pak se bez většího rozmýšlení vrátila k normálnímu masu.
Skutečný tahák školních jídelen ale bývala rajská omáčka nebo smažený řízek. Na ty se stály fronty a nikdo se tomu moc nedivil. Snesitelné bylo i rizoto, i když to italské nevidělo ani z dálky. A pak byly dny, kdy se trestalo: hrachová kaše, mléčná polévka nebo dušená mrkev.
Vitana vaří za vás aneb pytlíková éra, která změnila kuchyně
Slogan Vitany byl prostý: „Vitana vaří za vás.“ A ono to skutečně tak bylo. Hrachová polévka z pytlíku, gulášová, slepičí – obsah se vysypal, zalil vodou, chvíli povařil a bylo hotovo. Hospodyňky se s tím moc nezdržovaly. Vedle polévek existovaly knedlíky v prášku, krupicová kaše, bramborová kaše nebo bujóny v kostce. Dnešní domácnosti by se nad pytlíkovou polévkou možná jen ušklíbly. Tehdy to ale byl pokrok. A pro spoustu rodin každodenní realita.
Sladká část dětství měla vlastní legendy. Některé sladkosti z 80. a 90. let z regálů dávno zmizely, jiné tam pořád jsou, jen v trochu jiném kabátě. Právě tyto otázky bývají pro mladší ročníky nejzáludnější.
Kvíz: Jídla našeho dětství – pamatujete si je?
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů ApetitOnline, Česká televize
