Když se domů vrátíme později a na sporáku má být co nejdřív něco teplého, často u nás vyhrává právě blesková pórková polévka. Je levná, jemná, zasytí a vystačí si s pár běžnými surovinami – pórkem, bramborou, máslem a mlékem. Mám ráda, že po krátkém orestování pórek zesládne a polévka pak chutná mnohem kulatěji než z obyčejně povařené zeleniny.
Když se u nás doma peče chodský koláč, je to vždycky malá událost. Není to moučník na pět minut, ale ta práce za to stojí – tenké kynuté těsto, výrazné pruhy tvarohu, máku a povidel a navrch rozinky s mandlemi dělají přesně ten typ koláče, který vypadá slavnostně a chutná poctivě česky.
Po delší době jsem se do smaženek zase pustila ve velkém a doma zmizely skoro hned. U nás jim říkáme spíš vaječné řízky a mám je ráda hlavně proto, že jsou rychlé, levné a dají se obložit podle toho, co je zrovna v lednici. Do vaječné směsi přidávám trochu strouhanky, špetku prášku do pečiva a někdy i česnek, díky čemuž mají hezký povrch a nejsou uvnitř těžké.
Když se doma sejdou houby, smetana a chuť na něco poctivého, bývá u nás jasno. Houbová smetanová omáčka s bramborovým knedlíkem je přesně ten typ oběda, který voní po staré české kuchyni, ale přitom se dá uvařit i z běžných surovin včetně mražených hub. Mám ráda její jemně nakyslou chuť, kousek petrželky navrch a to, že si ji člověk snadno přizpůsobí podle toho, co má zrovna doma.
Když chci uvařit něco poctivého, levného a přitom opravdu sytého, často sáhnu po vajíčkové omáčce s vařenými bramborami. Je to jídlo, které mi připomíná starou domácí kuchyni, kde se vařilo z pár surovin, ale talíř byl plný. V mém podání stojí na jemné smetanové omáčce, vejcích natvrdo a jednoduchém postupu, který se hodí i na obyčejný všední den.
Když se doma sejde větší cuketa a nikomu se nechce stát u pánve, dělám tenhle cuketový bramborák z trouby bez brambor. Je to rychlá večeře na plech, která krásně voní po česneku, majoránce a zapečeném sýru, a díky pečení v troubě odpadá smažení po dávkách. U nás mizí ještě horký a přiznám se, že ho občas sotva stihnu vyfotit.
Vůně čerstvě upečeného kváskového chleba je přesně ten moment, kdy se u nás doma všichni začnou motat kolem kuchyně dřív, než stačím vytáhnout mřížku na chladnutí. Tenhle bochník peču ve chvíli, kdy chci poctivý domácí chléb s křupavou kůrkou, ale zároveň nechci nic zbytečně překombinovat. Pomáhá mu vařená brambora, trocha kozího jogurtu a kombinace žitného i pšeničného kvásku, díky které zůstává pěkně vláčný i druhý den.
Když se doma objeví miska zralých švestek a člověk nechce péct těžký koláč s hromadou tuku, sahám po tomhle osvědčeném receptu. Fitness skořicovo-švestkový koláč bez másla je vláčný díky tvarohu, přirozeně voňavý po skořici a příjemně sytý díky jemně mletým ovesným vločkám. Hodí se ke kávě, na víkendovou snídani i jako rozumná sladká svačina.
Když jsou rajčata měkká, voňavá a mají opravdu chuť, dělám doma tenhle starý rajčatový salát k večeři nejraději. Je sytý díky špekáčkům, vejcím a sýru, hotový je za chvilku a majolka s pár kapkami citronu z něj udělá přesně ten typ jídla, který chutná ještě lépe po odležení v lednici.
Když se mi doma sejde víc cuket než obvykle, sahám po tomhle jednoduchém receptu. Plátky cukety nechám krátce vypotit, obalím je v hustším palačinkovém těstíčku s lisovaným česnekem a osmažím dozlatova. Je to levná, rychlá a vděčná večeře, která chutná i těm, kdo jinak na cuketu moc nejsou.
Ti, kdo milují hospodské klasiky, by rozhodně neměli zapomenout na věhlasný katův šleh, který už z hospod pomalu mizí. Dejte si ho doma! S námi ho máte snadno a rychle.
Krupicová kaše je naprostá klasika. Každé dítě jí miluje, ať už si všechny ingredience smíchá do jednolité kaše, nebo je nechá, jak jsou. Dobrou chuť!
