Pražský koláč není obyčejný koláček s náplní navrchu, ale spíš cukrárenská záležitost z kynutých bochánků, které se po upečení plní krémem. Je s tím o něco víc práce než s plechovou buchtou, ale výsledek dává smysl hlavně ve chvíli, kdy chcete něco mezi koláčem a zákuskem.
Když chci upéct něco drobného ke kávě a zároveň nechci, aby bylo druhý den všechno suché, sahám právě po těchto koláčcích s majolkou. Těsto je příjemně vláčné, dobře se s ním pracuje a ozdoba z tvarohu a džemu udělá i z obyčejného plechu sváteční pečení. U nás doma se pečou hlavně o víkendu, protože jsou hotové bez zbytečných kudrlinek a chutnají i dětem.
Kefírový koláč s borůvkami a křupavou drobenkou je přesně ten typ pečení, který zvládnete i ve všední večer a druhý den ráno z něj nezůstane ani drobek. Těsto je díky kefíru krásně vláčné a lehce nakyslé, borůvky se do něj při pečení ponoří a drobenka s mandlemi udělá na povrchu zlatavou krustu.
Béleše si pamatuji jako jídlo, které nevypadá složitě, ale právě v tom bývá háček. Jsou to slovácké kynuté placky pečené nasucho na plotně nebo pánvi, pak potřené sádlem, povidly a posypané mákem. Když se povedou, jsou měkké a voňavé. Když se uspěchají, umí být tvrdohlavé a tužší, než by člověk chtěl.
Jablečný perník je přesně ten typ moučníku, který se hodí ve chvíli, kdy doma leží dvě tři smutná jablka a nikomu se nechce dělat velká cukrařina. Zamícháte pár běžných surovin, šup s ním do trouby a za půl hodiny je na stole vláčný plechový perník, který není suchý ani druhý den.
Kachní krev na cibulce není jídlo pro každého, ale kdo zná zabijačkové klasiky, tomu tohle vysvětlovat nemusím. Je to stará, úsporná a poctivá kuchyně, kde se nic zbytečně nevyhazovalo. A právě cibule, sádlo a trpělivé míchání rozhodnou, jestli z toho bude dobrá večeře, nebo pánev plná drobků.
Švestkový koláč na plech je u nás doma podzimní rituál. Těsto se připraví za čtvrt hodiny, švestky se skládají těsně vedle sebe a drobenka udělá to pravé křupavé kouzlo navrch. Recept, který se vyplatí znát nazpaměť.
Domácí chleba z pekáčku je přesně ten typ receptu, který nevypadá nijak světoborně, ale pak zjistíte, že ho pečete znovu a znovu. Těsto není záludné, suroviny jsou obyčejné a největší kouzlo se děje až v rozpáleném hrnci nebo pekáčku, kde se udělá poctivá kůrka bez velkého cirkusu kolem.
Donuty mám spojené spíš s vitrínou a polevou, po které lepí prsty ještě půl hodiny. Tahle domácí verze ze slánkového těsta je ale střízlivější a za mě i příjemnější na běžné pečení. Nejsou smažené, pečou se v troubě, a přesto zůstanou měkké a vláčné, když těstu dopřejete čas.
Vajíčkový salát patří k těm receptům, které nepotřebují žádnou velkou přípravu ani exotické suroviny. Pět vajec, trocha majonézy, hořčice a kyselá okurka, a za čtvrt hodiny máte na stole něco, co zmizí dřív, než se nadějete.
Jsou dny, kdy potřebuji rychle připravit něco na sváču, k večeři nebo jen tak na chleba, a právě tehdy u nás vyhrává domácí vajíčkový salát. Je hotový za pár minut, stojí pár korun a díky jarní cibulce, plnotučné hořčici a troše petrželky chutná svěže a po domácku.











