Jen málokterý český kuchyňský výrobek se dokázal rozšířit tak daleko za hranice své země. Přitom kdysi stál pouhých 180 Kčs a dnes ho má mnoho lidí spojený hlavně s kuchyněmi svých babiček. Jednoduchý, praktický a překvapivě nadčasový vynález si postupně získal oblibu po celém světě, a dodnes neztratil své kouzlo. Řeč je o remosce.
Kde se remoska vzala?
U jejího začátku byl elektrotechnik Oldřich Homuta. Nápad si přivezl po cestě do Švédska v 50. letech a doma se do něj pustil s kolegy Uherem a Tyburcem. První prototyp dostal jednoduché jméno podle počátečních písmen jejich příjmení, tedy HUT. Do sériové výroby se remoska dostala v roce 1957. Základní princip se od té doby vlastně moc nezměnil: hliníková nádoba, nahoře víko s topnou spirálou a teplo, které sálá shora. Od stěn se pak vrací zpátky k jídlu, takže se pokrm prohřívá ze všech stran a nepřipaluje se ode dna tak snadno jako v běžném hrnci, uvádí Český rozhlas.
Když byla Homutova dílna znárodněna, výrobu převzal státní podnik REMOS. Odtud také pochází název, pod kterým ji známe dodnes. Do začátku 90. let sjely dle Wikipedie z výroby miliony kusů a remoska se usadila v kuchyních po celém Československu. Dvoulitrový model tehdy vyšel na 180 Kčs, větší čtyřlitrový na 210 Kčs. Po roce 1989 se výroba přesunula do Frenštátu pod Radhoštěm, kde značka pokračuje i dnes.
Británie ji přijala překvapivě nadšeně
Na britský trh se remoska výrazněji dostala na přelomu tisíciletí. V roce 2001 tam kolem ní vypukla doslova remoskománie. Britové ji brali jako chytrý a trochu neobvyklý kuchyňský vynález z kontinentu, který ale opravdu funguje. Jeden kus se tehdy dostal i jako narozeninový dárek k princi Charlesovi. Podle vzpomínek lidí kolem výroby byl zájem větší, než si kdo předem troufal odhadnout. V Anglii se z remosky stal prodejní hit a do zahraničí se vyváží pořád.
Co se v ní peklo dřív a co se v ní dělá dnes
Asi největší stálicí bylo a zůstává pečené kuře. Kdo remosku zdědil po babičce, často k ní zdědil i tuhle vzpomínku: kuře, brambory, vůně po bytě a víko, na které se raději nesahalo holou rukou. Díky uzavřenému prostoru a teplu shora zůstává maso šťavnaté, takže kuře se v ní jen tak nevysuší. Jenže u kuřete to nekončí, ani zdaleka.
- Vepřové a hovězí maso – při pomalejším pečení v uzavřené nádobě si lépe drží šťávu i chuť
- Francouzské brambory a lasagne – zapékání, při kterém se vrstvy pěkně spojí dohromady
- Kynuté buchty a bublaniny – kynutí bývá pomalejší, výsledek ale často vyjde vláčnější než z trouby
- Ovocné koláče a bábovky – sladká klasika, která se hodí doma stejně jako na chalupě
- Rýžové nákypy a domácí housky – uzavřený prostor překvapivě dobře svědčí i pečivu
- Ryby a zeleninové směsi – všechno v jedné nádobě a bez hromady špinavého nádobí kolem
Najdou se i lidé, kteří v remosce zavařují menší dávky kompotů nebo v ní narychlo rozpékají pizzu. Mladší domácnosti do ní zase dávají brownies nebo zapékané těstovinové speciality. Není to žádná velká věda. Remoska toho snese víc, než by člověk čekal při pohledu na tak obyčejný spotřebič.
Ptali jsme se na Facebooku: Máte ji doma?
Na naší facebookové stránce jsme nedávno položili docela prostou otázku: „Máte doma remosku a ještě ji používáte?“ Odezva byla živější, než jsme čekali. Přes 62 % respondentů napsalo, že remosku doma mají a běžně v ní vaří nebo pečou. Dalších 21 % uvedlo, že ji zdědili po babičce a možná ji někdy vezmou na milost. Pouze 17 % přiznalo, že ji vůbec nemají. I u těchto odpovědí se ale objevovaly poznámky typu: „Zní to ale docela zajímavě…“ Takže úplně zapomenutý kus nádobí to zjevně není.
Proč se vrací na kuchyňskou linku
Jedním z hlavních důvodů je spotřeba. Remoska potřebuje výrazně méně elektřiny než klasická trouba, protože nevyhřívá velký prostor, ale jen menší uzavřenou nádobu. V létě navíc nerozpálí kuchyň tak jako trouba. Dá se snadno odnést na chatu, do kempu nebo do malé kuchyně, kde se s místem počítá na centimetry. A ovládání? Žádné složité displeje, programy ani návody na půl odpoledne. Zapojit, péct, pohlídat. Možná i proto přežila tolik módních kuchyňských novinek, které se chvíli tvářily nepostradatelně a pak zmizely ve sklepě.
Šunkofleky z remosky: Česká klasika s uzeným masem, po které se doma vždycky zapráší
Jablková buchta z remosky: Jednoduchý moučník z obyčejných jablek, ořechů a kakaa
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě informací z webů Wikipedie, Český rozhlas
