Jídelní lístek z roku 1974 nabízel smažený řízek za 9,90 Kčs a biftek s vejcem za 13 Kčs. Dnes za řízek zaplatíte i desetinásobek. Ale věděli byste tedy, kolik přesně stál guláš nebo polévka? Otestujte si paměť.
Starý jídelní lístek ze sedmdesátých nebo osmdesátých let umí člověka zaskočit i po letech. Guláš za pár korun, polévka skoro za drobné, knedlíky s vejcem za částku, za kterou dnes člověk často nekoupí ani pečivo na svačinu. Na první pohled pohádka. Jenže jednoduché porovnání cen tehdy a dnes moc neřekne, pokud se vedle něj nepoloží mzdy a také způsob, jakým se restaurace i obchody zásobovaly. Smažený sýr, který v osmdesátých letech stával kolem 8,50 Kčs, dnes běžně vyjde na víc než 200 korun. Nárůst je tedy více než dvacetinásobný, zatímco průměrná mzda takovým tempem rozhodně nerostla.
Ceny, které vypadají levně, ale jsou opravdu levné?
Restaurace i závodní jídelny za socialismu pracovaly v režimu pevných státních pravidel. Ceny jídel neurčoval volný trh, ale centrální regulace, takže rozdíly mezi podniky nebývaly nijak dramatické. Na lístcích se pořád dokola objevoval guláš, mleté maso v různých podobách, polévky nebo jednoduchá hotová jídla. Částky u nich dnes působí až podezřele nízko. Jenže průměrná mzda v osmdesátých letech se pohybovala zhruba mezi 2 500 a 3 000 Kčs měsíčně. A k tomu omezený výběr v obchodech, občasné výpadky zboží, některé suroviny na příděl nebo prostě mimo dosah.
Pro řadu lidí nebyla restaurace běžným řešením, zato závodní oběd ano. Podnikové jídelny tvořily každodenní kulisu pracovního týdne a díky dotacím stál oběd znatelně méně než v klasické restauraci. I restaurace měly ceny svázané předpisy, takže se nekonalo žádné volné přihazování podle sezony nebo poptávky. Na papíře systém vypadal přehledně. V praxi se ale často naráželo na to, co zrovna dorazilo do kuchyně a co ne.
Co říkají konkrétní čísla ze starých jídelních lístků
Dochovaný jídelní lístek z roku 1974, který se dnes čas od času objeví na internetu, je v tomto směru výmluvný. Smažený řízek za 9,90 Kčs, biftek s vejcem jako nejdražší položka za 13 Kčs, okurkový salát za 1,50 Kčs. Polévky a přílohy se pohybovaly v korunových částkách. V roce 1985 už byly ceny o něco výš, zdražování přicházelo postupně, pořád se ale drželo v rámci regulovaných tarifů, které většina domácností ještě zvládala.
Guláš patřil mezi stálice. Byl sytý, relativně levný a kuchyně ho dokázaly připravit ze surovin, které se daly sehnat. Podobně se na lístcích drželo vepřo-knedlo-zelo, sekaná, karbanátky a další jídla z mletého masa. Ryby nebo drůbež se v obyčejných restauracích objevovaly méně často. Nešlo nutně o nezájem hostů, spíš o to, že zásobování nebývalo spolehlivé a kuchaři vařili z toho, co skutečně měli.
Kvíz: Pamatujete ceny jídel za socialismu?
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů TopRecepty, TN Nova, Blesk pro ženy
Test znalostí o babiččiných kuchyňských fíglech: Zkušené kuchařky by měly získat 10/10 bodů
