Pražský koláč není obyčejný koláček s náplní navrchu, ale spíš cukrárenská záležitost z kynutých bochánků, které se po upečení plní krémem. Je s tím o něco víc práce než s plechovou buchtou, ale výsledek dává smysl hlavně ve chvíli, kdy chcete něco mezi koláčem a zákuskem.

Skleněná polévka zní trochu tajemně, ale ve výsledku je to poctivá staročeská bramborová polévka z pár běžných surovin. Její kouzlo není v složitosti, spíš v tom, že se nic nepřekombinuje a vejce přijde do hrnce až úplně nakonec.

Česká kuchyně je plná pokrmů, které mají za sebou staletí tradice – a také pár záludností, které i zkušeného kuchaře dovedou do úzkých. Prdelačka, jitrnice, jelita nebo třeba šneci: víte o nich opravdu všechno?

Buchty s tvarohem jsou pro mě ztělesněním nedělního rána, kdy celý dům voní kvasnicovým těstem a z trouby vykukují zlatavé kopečky. Recept mám odkoukaný z kuchyně, kde se nepočítalo na gramy, ale na hrsti a lžíce – a přesně tak ho peču dodnes.

Hraběnčiny řezy jsem dělala minulý týden a zase jsem si připomněla, proč tenhle moučník mizí z plechu rychleji než obyčejný jablečný koláč. Je s ním o trochu víc práce než s hrnkovou buchtou, ale nic složitého to není: křehké těsto, jablka, sníh a nastrouhaná vrstva navrch. Největší fígl je prostý – jablka je potřeba zbavit přebytečné šťávy, jinak se spodek zbytečně rozmočí.

Kremrole jsou přesně ten druh cukrářské klasiky, u které člověk chvíli nadává při válení a pak stejně sahá po druhém kousku. Nejsou složité na suroviny, ale chtějí čas, chlad a trochu trpělivosti. Za mě je to recept pro chvíle, kdy se nechcete tvářit moderně, ale prostě udělat poctivé trubičky, které křupnou a neudělají ostudu ani na svátečním stole.

Kynuté knedlíky jsou jedním z těch jídel, která mají v české kuchyni pevné místo – a zaslouženě. Správně připravené těsto z polohrubé mouky, droždí a vajíčka dá vzniknout knedlíkům, které jsou nadýchané, měkké a drží tvar i po nakrájení. Recept je přitom překvapivě nenáročný, stačí dodržet pár zásad a výsledek se dostaví spolehlivě.

Když chci upéct něco, co připomíná staré nedělní pečení u babičky, sáhnu právě po kynutém koláči na plech s mákem a tvarohem. Je s ním o trochu víc práce než s litou buchtou, ale odměnou je měkké těsto, poctivé náplně a krásně úhledné kostky, které se dobře servírují i nosí na návštěvu.

Když se doma pečou buchty, pozná to každý už ode dveří. Dělám je hlavně o víkendu, když chci něco poctivého ke kávě i ke snídani na druhý den, a tenhle recept mám ráda kvůli jemnému těstu s citronovou kůrou a žloutky. Díky správnému poměru mléka, tuku a droždí vyjdou buchty opravdu jako peříčko a hezky se od sebe odtrhují.

Kynutý štrúdl s mákem je přesně ten typ pečení, který nevypadá složitě a ani složitý není, jen mu musíte dát čas na kynutí. Odměnou je měkké těsto, poctivá maková náplň a vůně, kvůli které se v kuchyni začne motat i ten, kdo tam jinak chodí jen pro kávu.

Hrnkové palačinky s vroucí vodou jsou jemné, lehké a nepřipálí se ani při nepozornosti. Tajemstvím je kukuřičný škrob rozmíchaný ve vroucí vodě, který těstu dodá hedvábnou strukturu. Recept podle babičky, který si zamiluje celá rodina.

Kynuté knedlíky s třešněmi a tvarohem jsou pro mě ztělesněním letního nedělního oběda. Recept vychází z klasického kynutého těsta z polohrubé mouky, čerstvého droždí a teplého mléka – knedlíky se vaří v osolené vodě a po vytažení se okamžitě propíchnou špejlí, aby odešla pára.