Česká kuchyně je plná jídel s dlouhou historií a také záludností, nad nimiž se občas zarazí i člověk, který vaří často. Prdelačka, jitrnice, jelita nebo škubánky: máte o nich opravdu přehled? Tento kvíz to prověří.
Možná máte pocit, že českou kuchyni znáte dobře. Vepřo-knedlo-zelo, svíčková, bramborový salát k řízku. To jsou věci, které většina lidí považuje skoro za automatické. Jenže pak přijdou otázky mířící o něco hlouběji. Do zabijačkového kotle, do starých kuchařek nebo k surovinám, bez kterých by tato tradice ani nevznikla.
Česká kuchyně: prostá, ale s hloubkou
Střední Evropa dřív vegetariánství zrovna neholdovala a česká kuchyně to potvrzuje v praxi. Jí se vepřové, hovězí, drůbež i ryby. Dřív byli běžní i raci – lovili se doslova po koších. Dnes jsou chránění a jejich lov je trestný, takže některé recepty ze starších kuchařek Magdaleny Dobromily Rettigové by dnes byly mimochodem nelegální. Šneci se na českém talíři ještě občas objeví, raci prakticky vůbec.
Základ je pořád stejný: cibule, brambory, mouka, maso a kysané zelí. Z takových surovin vznikají jídla, která si většina lidí spojuje s domovem. Jenže jednoduchost je v tomto případě trochu klamná. Pod povrchem bývá víc drobných detailů, než se na první pohled zdá.
Zabijačka: od rypáčku po ocásek
Klasická česká zabijačka je kapitola sama pro sebe. Středověk nebyl dobou přebytku, a tak se řezníci naučili prase zpracovat tak, aby se využilo téměř všechno. Od mozku, jater a ledvin přes svalovinu až po kosti a střeva. Z kostí se dělá vývar, střeva slouží jako obal pro jitrnice a jelita. Prase se prostě zužitkovalo od rypáčku po ocásek, nic nepřišlo nazmar.
Maso samo obsahuje 50 až 80 procent vody, 15 až 23 procent bílkovin a 2 až 50 procent tuku, k tomu fosfor, draslík, železo a vitamíny skupiny B. Vnitřnosti k tomu přidávají další látky, které ve svalovině nenajdete. Na tradiční zabijačce bývají výrobky z vnitřností a krve většinou první, co hosté dostanou na stůl.
A proč se zabijačka dělala právě v zimě? Důvod je prostý. V chladu se maso tolik nekazilo a zároveň bylo víc času na celé to zpracování. V době žní by to bylo, mírně řečeno, nepraktické. Navíc nešlo jen o porážku zvířete a výrobu zásob. Zabijačka byla a pořád je i společenská událost.
Sytá polévka z uzeného masa a zeleniny: Rychlý recept pro hladové strávníky, který zahřeje i dodá energii
Prdelačka a jiná záludná pojmenování
Odkud se vzal název zabijačkové polévky? Vysvětlení existuje hned několik. Jedno říká, že se v ní vařil ocásek i s kouskem masa vyříznutého těsně nad řitním otvorem. Jiné zdroje mluví o vodě, ve které se vařila jelita a jitrnice z koncové části střeva. Staré slovníky navíc uvádějí název trdelnice, který se postupně zvulgarizoval. Tmavou barvu polévce dodává krev, a to rozhodně není jen česká specialita. Krvavé polévky se vaří na mnoha místech světa.
Tady se kvíz rozjíždí naplno. Možná zjistíte, že i věci, které považujete za úplně samozřejmé, mají jiné pozadí, než by člověk čekal.
Kvíz: Vyznáte se v tradiční české kuchyni?
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, Apetit Online, Top Recepty, Wikipedie
Retro kvíz o vybavení ze staré kuchyně: Remosku, cedník a další pomocníky už mladší generace neznají
