Když potřebuji udělat rychlou večeři nebo něco dobrého na chlebíčky, často sáhnu právě po rybičkové pomazánce. Je hotová za pár minut, stojí pár korun a líbí se mi na ní hlavně to, že si vystačí s rybičkami, které zrovna najdu doma, a chuť pěkně vytáhne sterilovaná okurka, hořčice a pár kapek citronové šťávy.
Skvělá volba pro dny, kdy je doma kus hlávkového zelí, pár brambor a nikomu se nechce vymýšlet složitá večeře. Zelňáky dělám právě tehdy. Jsou syté, voňavé po česneku a kmínu a díky krátce pomačkanému zelí mají moc příjemnou strukturu i bez zbytečných kudrlinek.
Jsou dny, kdy potřebuji rychle připravit něco na sváču, k večeři nebo jen tak na chleba, a právě tehdy u nás vyhrává domácí vajíčkový salát. Je hotový za pár minut, stojí pár korun a díky jarní cibulce, plnotučné hořčici a troše petrželky chutná svěže a po domácku.
Když se u nás doma vařilo něco trochu starosvětského k obědu, často přišel na stůl i dezert ve stejném duchu. Vtáčie mlieko mám spojené s dětstvím, s teplým mléčným krémem a lehkými sněhovými obláčky, které se jen krátce provaří. Dělám ho s vanilkovým pudinkem, protože krém bývá jemnější a dětem chutná o něco víc než úplně původní verze jen ze žloutků.
Salátová polévka zní na první dobrou trochu podezřele, to přiznávám. Jenže jakmile se v hrnci sejde cibulka, klobása, mléko, kopr a nakonec salát, dává to překvapivě dobrý smysl. Je to poctivá, lehce nakyslá polévka, která zužitkuje i větší hlávku a není s ní zbytečné cavyky.
Když chci uvařit slavnostnější oběd, ale nechci půl dne stát u plotny, sahám právě po této kombinaci. Restovaná kuřecí prsa, bramborově-květákové šišky a šafránová omáčka působí svátečně, přitom základ je překvapivě prostý. Kouzlo je hlavně v tom, že do šišek přijde vařený květák s bramborami a omáčku vytáhne dojemně malá špetka šafránu.
Kdysi jsem tenhle jablečný štrúdl dělávala docela často a pak na něj úplně zapomněla. Když jsem ho znovu objevila mezi starými recepty, bylo rozhodnuto během minuty. Těsto je jen ze tří surovin, dobře se vyvaluje, po odležení v lednici je křehké a s jablečnou náplní je to přesně ten typ domácího pečení, který se hodí na obyčejné odpoledne i na víkend.
Když potřebuji uvařit teplou večeři bez zbytečného vymýšlení, často sáhnu právě po vepřových nudličkách s paprikami a pórkem. Jsou hotové poměrně rychle, vystačí pro celou rodinu a díky krátkému naložení masa, sójové omáčce a lehkému zahuštění solamylem mají šťávu, která se s rýží sní skoro do poslední kapky.
Ráno bývá u nás doma trochu frmol, a právě tehdy přicházejí na řadu ovesné palačinky s jablky. Jsou rychlé, zasytí a díky strouhanému jablku a špetce skořice krásně voní už při opékání. Mám ráda, že se dělají bez klasické pšeničné mouky a z těsta, které stačí jen promíchat.
Když vím, že se u nás doma o víkendu někdo zastaví, dám nakládaný hermelín do dózy s předstihem a mám klid. Je to jedna z těch domácích věcí, které vypadají slavnostně, ale práce s nimi je vlastně minimální. U mě vyhrává verze s česnekovou pastou uvnitř sýra, půlkolečky cibule a sušenými rajčaty, která olej hezky ovoní.
Když chci upéct něco z kynutého těsta a nechci u toho stát půl dne, dělám právě tyhle marmeládové rolky. Těsto je měkké, dobře se s ním pracuje a díky potření máslem po upečení zůstávají rolky vláčné i na druhý den. Plním je nejčastěji hustší marmeládou, ale funguje i maková nebo ořechová náplň.
Jsou dny, kdy člověk otevře lednici, chvíli na ni kouká a pořád neví. Přesně tak u nás vznikly tyto vepřové plátky na paprikách a cuketách s rýží – z obyčejných surovin, které byly zrovna po ruce. Maso se nejdřív zprudka opeče na sádle, pak se dusí s cibulkou, česnekem a sladkou paprikou a nakonec se přidá zelenina, díky které je celé jídlo šťavnaté a příjemně lehké.











