Když se u nás doma sejde rodina a večer se protáhne na zahradu nebo na chalupu, často končím u jednoho osvědčeného pekáče. Buřty na pivu jsou syté, nenáročné a většinu práce za mě udělá trouba. V tomhle postupu mám ráda hlavně černé pivo, hodně cibule a nařezané špekáčky, které do sebe natáhnou šťávu i chuť koření.

Králičí játra jsem dlouho obcházela obloukem. Pak mi kamarádka přinesla králíka přímo ze zahrady a já neměla výmluvu. Výsledek mě přesvědčil: jsou jemnější než vepřová, rychleji hotová a s cibulkou a sojovou omáčkou chutnají skvěle.

Cuketové karbanátky se salámem, eidamem a čerstvou petrželí jsou přesně to jídlo, které vyřeší přebytek cukety ze zahrady i prázdnou lednici zároveň. Z jedné dávky vyjde až 26 kusů křupavých placiček, které se smaží dozlatova a chutnají výborně teplé i studené.

Zapečené brambory jsou u nás doma klasika, ke které se vracím pokaždé, když chci něco sytého a přitom bez zbytečného povyku v kuchyni. Tento recept kombinuje uvařené brambory, křupavou slaninu, pórek a zapečený eidam. A výsledek je přesně ten typ jídla, které zmizí z pekáče dřív, než se nadějete.

Francouzské brambory patří mezi ta jídla, která vytáhnu hlavně ve chvíli, kdy potřebuji uvařit něco sytého, známého a bez zbytečného vymýšlení. V této verzi sázím na syrové brambory, orestovanou cibuli, salám, vejce a smetanovo-vaječnou zálivku, díky které zůstane pekáč uvnitř šťavnatý a nahoře hezky dozlatova zapečený.

Když chci uvařit poctivý oběd a přitom nestrávit půl dne u sporáku, sahám po tomhle kuřeti z jednoho pekáče. V troubě se peče spolu s bramborami, mrkví, paprikou, pórkem i rajčátky, takže se chutě krásně propojí a já mám hotovo skoro bez hlídání. Nejvíc mě na něm baví, že stačí všechno naskládat do pekáče, dobře okořenit a nechat troubu pracovat.

Když potřebuji uvařit teplou večeři bez zbytečného vymýšlení, často sáhnu právě po vepřových nudličkách s paprikami a pórkem. Jsou hotové poměrně rychle, vystačí pro celou rodinu a díky krátkému naložení masa, sójové omáčce a lehkému zahuštění solamylem mají šťávu, která se s rýží sní skoro do poslední kapky.

Když zbyde v lednici kysané zelí a člověk nemá náladu na klasické zelňačky nebo placky, přichází u nás doma na řadu tyhle sušenky ze zelí. Jsou levné, poctivé, krásně křupou a díky škvarkům a sádlu mají chuť, která se hodí k polévce, k pivu i jen tak večer na talířek.

Opilé kuře je přesně ten recept, který vypadá trochu legračně, ale na stole funguje skvěle. Kuře posazené na lahvi piva se peče rovnoměrně, tuk odkapává dolů a kůže má slušnou šanci být pěkně vypečená. Za mě je nejlepší na tom ta jednoduchost: naložit den předem, druhý den šup s ním do trouby a moc se s tím nemazat.

Uzená žebra jsem dlouho dělala jen vařená, bez jakéhokoliv finišování. Pak jsem je jednou zkusila potřít marinádou a dopéct v troubě – a od té doby jinak nedělám.

Kuřecí maso patří mezi nejdostupnější zdroje bílkovin a přitom ho spousta lidí podceňuje. Celé kuře upečené v jednom pekáči spolu s bramborami, mrkví, paprikou a rajčaty je přesně ten typ večeře, který zvládnete připravit bez velkého plánování.

Těstoviny s gothajským salámem, opečenými párky, vajíčkem a cibulovou natí jsou večeře, která se uvaří dřív, než se stihne ohřát trouba. Stačí jedna pánev, pár surovin z lednice a výsledek zmizí z talíře dřív, než se nadějete.