Sypaný jablečný koláč patří k těm receptům, kde geniálnost spočívá v jednoduchosti. Žádné šlehání, žádné míchání těsta – jen vrstvíte sypkou směs mouky, krupice a cukru s nastrouhanými jablky a máslem. Výsledek? Křupavý povrch, vláčný střed a vůně skořice, která se rozlije celým bytem. A pokud máte po ruce rozinky nebo hrst vlašských ořechů, koláč se rázem promění v něco ještě zajímavějšího.
Tvarohové noky s jahodami patří k těm receptům, které vypadají nenápadně, ale na talíři udělají pořádnou radost. Měkké, lehce nadýchané noky obalené v opečené strouhance s máslem a k tomu vonný jahodový rozvar se skořicí – to je přesně ten typ jídla, které zvládne i začátečník a přitom sklidí u stolu bouřlivý potlesk.
Když chci uvařit oběd, po kterém je doma ticho a slyšet je jen cinkání příborů, přijdou na řadu vepřové výpečky se zelím a bramborovým knedlíkem. Je to poctivé české jídlo, které potřebuje hlavně trochu času, ale jinak není nijak složité. U mě vyhrává kombinace plece a krkovice, pomalé pečení s cibulí a česnekem a knedlíky z vychladlých brambor vařených ve slupce.
Meruňkové knedlíky z tvarohového těsta patří k těm jídlům, která umí zastavit čas. Tvarohové těsto je vláčné, meruňka uvnitř se rozvoní do celého hrnce a výsledek na talíři – politý máslem, posypaný cukrem a hrudkovým tvarohem – je přesně to, co si člověk představí pod slovem domácí vaření.
Když chci udělat opravdu poctivý nedělní oběd, u nás doma téměř vždy vyhraje pečená kachna s červeným zelím a knedlíky. Kachnu peču pomalu zhruba 3 hodiny, aby byla krásně měkká, a k ní dělám bramborový i kynutý knedlík, protože každý u stolu má svého favorita. Právě kombinace pomalého pečení, kmínu, zelí se sladkokyselou chutí a domácích knedlíků dělá z tohoto jídla klasiku, ke které se ráda vracím.
Vepřo knedlo zelo je jedno z těch jídel, u kterých se nevyplácí nic uspěchat. Když si maso předpečete už večer, druhý den máte méně práce a hlavně lepší výpek, což je za mě půl úspěchu. Tohle je poctivá verze s vepřovou plecí, kouskem bůčku do křupava, raným zelím a domácím bramborovým knedlíkem, který drží tvar a není to gumová vzpomínka na školní jídelnu.
Když mi zůstane miska bramborové kaše a pár vařených brambor, přesně vím, co bude druhý den k obědu. Bramborové špalíčky s kedlubnovým zelím a klobásou jsou u nás doma taková poctivá záchrana – levná, sytá a překvapivě rychlá. Nejvíc mě na tom baví, že z obyčejných surovin vznikne jídlo, které voní po cibulce, kmínu a másle a na talíři působí, jako by s ním bylo mnohem víc práce.
Tyhle kakaové řezy s kokosovou náplní peču hlavně ve chvíli, kdy je v neděli odpoledne chuť na něco sladkého, nebo se ohlásí nečekaná návštěva. U nás doma mají úspěch proto, že jsou vláčné, syté a kokosová vrstva zůstane pěkně měkká i druhý den. Oproti obyčejné kakaové buchtě je odlišuje právě vařená kokosová náplň z mléka a krupice, která se peče mezi dvěma vrstvami těsta.
Voňavé kuře v oravském kelu a křupavé švábky z bramborové kaše. Domácí poctivé jídlo jako od babičky.
Na to, aby si rodina či hosté pochutnali na skvělém dezertu, nemusíte zapínat troubu! Nepečené řezy s višněmi jsou skvělou volbou.
Velikonoční nádivka patří k nejtradičnějším svátečním pokrmům českého venkova. Vůně uzeného masa, čerstvých kopřiv a dozlatova upečené krusty.











