Když doma dojde pečivo a do obchodu se vám fakt nechce, housky z hrnku umí zachránit večeři docela spolehlivě. Není to pekařská věda, spíš poctivé domácí těsto, které zamícháte bez váhy a za chvíli máte na plechu měkké housky třeba k máslu, šunce nebo jen tak.

Konec léta u nás doma vypadá často stejně: na lince stojí kompotované broskve, v misce se chladí pudink a já vím, že bude plech koláče. Tenhle broskvový koláč s pudinkem dělám ráda, když chci upéct něco většího pro rodinu, ale nechci se pouštět do ničeho zdlouhavého. Díky pudinkové vrstvě a broskvím zůstává krásně vláčný a dobře chutná i druhý den.

Když potřebuji udělat rychlou večeři a nechci stát dlouho u sporáku, sahám po zapečených kaiserkách s nádivkou. Jsou hotové bez složitých příprav, zasytí celou rodinu a díky směsi vajec, šunky, goudy a česneku mají výraznou chuť i hezky zapečený povrch. U nás doma mizí z plechu ještě teplé.

Když mi na míse zůstanou čtyři přezrálé banány a nikomu už se do nich nechce, končí skoro pokaždé v této buchtě. Je vláčná, voňavá po skořici a rumu, nahoře s čokoládou a kokosem, takže působí slavnostněji, než kolik s ní je práce. Právě zralé banány a lehce vmíchaný sníh z bílků dělají ten rozdíl, kvůli kterému ji peču pořád dokola.

Bramborový salát nemusí stát na majonéze, aby byl plný chuti. Vídeňská verze je u nás doma oblíbená hlavně ve chvíli, kdy chci k řízku nebo pečenému masu něco lehčího, svěžího a přitom poctivého. Kouzlo je v tom, že se ještě teplé brambory zalijí zálivkou s hořčicí, octem a horkým vývarem, takže do sebe vše krásně nasáknou.

Plněné žampiony mám ráda hlavně ve dnech, kdy člověk nechce stát hodinu u sporáku a přesto nechce večeři odbýt rohlíkem. Stačí pár větších kloboučků, šunka nebo anglická slanina, cibule a sýr, a z obyčejných hub je rázem teplé jídlo, které vypadá líp, než kolik s ním bylo práce.

Když se u nás doma objeví první opravdu sladké švestky, bývá o víkendové pečení rozhodnuto. Tenhle švestkový koláč ze špaldové mouky dělám ráda právě proto, že s ním není moc práce, krásně voní po skořici a maková posýpka mu dá příjemně křupavý vršek.

Když se doma peče kachna, je to hned jiný den. Já ji dělám pomalu, nejdřív dlouhé hodiny pod alobalem při nízké teplotě a až nakonec ji nechám zezlátnout, aby měla kůrku, na kterou se čeká už od rána. Právě tenhle klidný postup je na celé pečené kachně to nejlepší – maso zůstane šťavnaté, červené zelí se k ní krásně hodí a domácí kynutý knedlík z toho udělá poctivý oběd, jaký má u nás doma vždycky úspěch.

Listové těsto zachraňuje odpoledne ve chvíli, kdy je chuť na něco sladkého a času zrovna moc není. Tyto taštičky plněné tvarohem a povidly dělám právě tehdy, když chci rychlý domácí moučník bez zdlouhavého zadělávání těsta. Díky hotovému plátu, jednoduché tvarohové náplni a vrstvě švestkových povidel jsou na stole za chvíli a voní jako poctivé koláče.

Když chci upéct něco z kynutého těsta a nechci u toho stát půl dne, dělám právě tyhle marmeládové rolky. Těsto je měkké, dobře se s ním pracuje a díky potření máslem po upečení zůstávají rolky vláčné i na druhý den. Plním je nejčastěji hustší marmeládou, ale funguje i maková nebo ořechová náplň.

Makový koláč bez mouky zní možná jako kompromis, ale je to přesně naopak. Díky čerstvě namletému máku a sněhu z bílků je těsto neuvěřitelně nadýchané a kyselejší blumy ho krásně vyvažují. Recept pochází z kanálu Dvě v troubě a manžel autorky ho prý označil za lepší než klasický makovec.

Mocca oválky jsou pro mě ztělesněním toho nejlepšího, co české vánoční cukroví nabízí – křehké, kávové a plněné sametovým máslovým krémem. Recept je jednoduchý, ale výsledek vypadá, jako by ho dělal profesionál.