Tenhle salát jsem poprvé ochutnala na rodinné oslavě a vůbec jsem nečekala, co mě čeká. Kuřecí prsa uvařená v octovém nálevu s kořením dostanou překvapivě jemnou, lehce nakyslou chuť, která rybí salát opravdu připomíná. A přitom žádná ryba v dohledu.
Včera jsem dala do pomalého hrnce hovězí kližku s kořenovou zeleninou a nechala ji táhnout přes noc. Dnes z toho vznikla polévka se šunkovo-kvasnicovými knedlíčky, která zmizela ze stolu dřív, než vychladla. Recept na poctivý tažený vývar, který posílí imunitu a zahřeje v každém počasí.
Když potřebuji uvařit oběd, na kterém se doma opravdu všichni shodnou, často vyhraje právě vepřové na zelenině s rýží. Je to poctivé, syté jídlo do běžného týdne, které nestojí majlant a přitom chutná, jako by se vařilo půl dne. Rozdíl dělá už krátké naložení masa do sójové omáčky, oleje a česneku, díky kterému je pak šťavnatější a voňavější.
Když potřebuji rychle nachystat večeři nebo něco na chlebíčky pro návštěvu, často dělám právě salámovou pomazánku. Je sytá, hotová za pár minut a díky nastrouhanému salámu, vejcím natvrdo a kyselým okurkám má výraznou chuť, kterou u nás doma jí i ti, kteří si na pomazánky běžně moc nepotrpí.
Masovo-zeleninová pomazánka patří přesně k těm receptům, které si schovávám na období, kdy je potřeba mít po ruce něco sytého, praktického a hotového skoro bez přemýšlení. Dělám ji z mletého masa, cibule, česneku a zeleninové směsi ve stylu lutenice, díky které je krásně šťavnatá a skvěle chutná na topinkách, chlebu i s těstovinami.
Fazolový guláš patří mezi ta jídla, která se hodí ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého z obyčejných surovin a mít vystaráno i na druhý den. U nás doma ho dělám s pikantní klobásou, trochou rajského protlaku a vodou z uvařených fazolí, díky které má plnější chuť i hezkou barvu.
Čevapčiči jsou jedním z nejznámějších pokrmů balkánské kuchyně – malé válečky z mletého masa, které se grilují nebo opékají na pánvi a podávají s ajvarem, jogurtem a chlebem. Původ tohoto jídla sahá až do období osmanské říše, kdy se na Balkáně rozšířilo grilované mleté maso ve stylu tureckého köfte.
Vypadá to skromně, ale na talíři to funguje až překvapivě dobře. Studentský řízek z gothaje dělám ve chvíli, kdy chci rychlou teplou večeři z obyčejných surovin, a letní bramborový salát se slaninou, cibulí a jemně kyselou zálivkou mu dodá přesně to, co potřebuje. S tatarkou je to stará dobrá kombinace, která má pořád co nabídnout.
Když je venku horko a nikomu se nechce stát u sporáku, u nás doma přichází na řadu švýcarský salát. Je sytý, osvěžující a přitom složený z úplně obyčejných surovin, které mívám často v lednici. Mám ráda hlavně to, že se dá udělat buď s jemnou jogurtovo-majonézovou zálivkou, nebo jen s lehkým octovým nálevem, a pokaždé chutná trochu jinak.
Když je venku horko a nikomu se nechce stát dlouho u sporáku, sahám doma po jídlech, která zasytí a přitom nepůsobí těžce. Tyhle pečené bramborové dukáty s pažítkovým tvarohem a okurkovým salátem z podmáslí dělám právě v takové dny nejraději – stačí pár běžných surovin, trouba odvede většinu práce a kmín s lehce opečenými bramborami udělají svoje.
Když chci vařit jídlo, u kterého mám doma klid a vím, že se nikdo nebude v talíři nimrat, přijde na řadu právě tahle klasika. Masové koule v rajské omáčce s kynutým knedlíkem jsou poctivé, syté a přitom se dají zvládnout i bez zbytečného stresu. U knedlíku se mi osvědčilo pomalé přilévání teplé vody do těsta a u omáčky zase to, že ji nechám chvíli provařit, aby měla kulatější chuť.
Poprvé jsem tuhle hovězí tokáň na víně dělala ve chvíli, kdy jsem chtěla uvařit něco svátečnějšího, ale ne přehnaně složitého. Výsledek mě mile překvapil – maso se po delším dušení krásně zjemní, omáčka získá plnou chuť po cibuli, česneku a víně a domácí špecle k tomu sednou přesně tak, jak má správná poctivá příloha sedět.











