Mandolína, kokotka nebo chafing dish – pojmy, které zkušený kuchař zná nazpaměť, ale běžného domácího kuchtíka mohou pořádně zaskočit. Otestujte, jak dobře se vyznáte v kuchyňském vybavení.

Česká kuchyně se za posledních třicet let proměnila víc než za celé předchozí století. Přísady, bez kterých si dnes nedokážeme představit vaření, by naše babičky v obchodě ani nehledaly.

Když se u nás doma vaří koprovka s houskovým knedlíkem, na talíři musí být i poctivý plátek hovězího. Právě tahle sestava mi připadá jako stará dobrá česká klasika, která nestojí na zkratkách, ale na pomalu taženém vývaru, máslové jíšce a pořádné hrsti kopru. Zastřené vejce přidávám někdy navrch, ale samotné vařené vejce ke knedlíku u mě zkrátka neprojde.

Dršťková polévka je pro mě jedna z těch jídel, která buď milujete, nebo se jim obloukem vyhýbáte. Já patřím do první skupiny a tenhle recept, který dělám přesně tak, jak mě naučila maminka, je důvod proč.

Pizza, sushi, špagety carbonara nebo vietnamská polévka pho – světová jídla si Češi zamilovali natolik, že je běžně vaří doma. Ale znáte jejich složení skutečně tak dobře, jak si myslíte?

Kynuté knedlíky umí člověka pěkně naštvat. V hrnci vypadají nadějně, pak zvednete poklici a část várky se sesype sama do sebe. Nejčastěji za tím bývá překynuté těsto, vzduchové kapsy kolem ovoce, špatně trefený čas vaření nebo to, že pára po vytažení nemá kudy ven.

Ptačí mléko má víc podob a člověk se v tom snadno zamotá. Jedni si pod tím představí polskou cukrovinku potaženou čokoládou, druzí starý domácí dezert z bílků vařených v mléce. Za mě je škoda zapomenout právě na tuhle babičkovskou verzi, protože je levná, překvapivě lehká a z pár obyčejných surovin udělá něco, co na stole nevypadá vůbec obyčejně.

Drtivá většina Čechů netuší, co ta slova přesně znamenají. A přitom je často slýchává v kuchařských pořadech, čte v jídelních lístcích a naráží na ně v receptech. Gastronomické pojmy tvoří vlastní jazyk. A ten docela spolehlivě odděluje lidi, kteří v kuchyni vědí, co dělají, od těch, kteří jen odhadují. Tenhle kvíz má ukázat, na které straně stojíte vy.

Pikantní bůček v alobalu je recept, který nevyžaduje žádné kuchařské umění – jen trochu trpělivosti. Uvaříte ho, potřete pikantní česnekou marinádou, zabalíte do alobalu a necháte v lednici uležet. Výsledek po sedmi dnech je naprosto jiný než cokoli, co koupíte v obchodě.

Nářečí se v české kuchyni udrželo déle než kdekoli jinde. Slova jako šufánek, šporhelt nebo mycák zněla ještě nedávno úplně přirozeně – dnes by je mnozí ani nerozluštili. Jak jste na tom vy?

Hrnek mléka u sporáku je zvyk přebraný po babičkách, ale profesionální kuchaři po něm nesáhnou. Mléko je z velké části voda – horkým bramborám dodá trochu mléčné chuti, ale zároveň hmotu naředí a kaše pak končí vodnatější, než by měla. Řešení je přitom jednoduché a skrývá se v jedné náhradní tekutině, díky které kaše drží tvar, je hladká a má skutečně krémovou strukturu.

Bramborové těsto, kysané zelí a křupavá slanina s cibulí – tato kombinace patří k těm, které nikdy neomrzí. Bramborové koule plněné zelím jsou sytým pokrmem s kořeny v tradiční české kuchyni. Doma se přece vždy našly brambory, zelí a kousek uzeného masa. Recept je překvapivě jednoduchý, výsledek ale vypadá jako z vesnické hospody.