Když chci udělat vydatnou večeři pro víc lidí a nechce se mi stát u sporáku, sahám po těchto překládaných česnekových bramborách se slaninou. Vypadají slavnostněji, než kolik dají práce, a celé kouzlo stojí na tenkých plátcích brambor, česnekovém oleji a pomalém pečení pod alobalem. Nahoře jsou pěkně vypečené, uvnitř měkké a na stole většinou zmizí bez řečí.

Pečené brambory plněné houbami a slaninou mám spojené s podzimem a s dny, kdy člověk nechce stát hodinu u sporáku, ale stejně chce jíst něco pořádného. Tady navíc funguje starý dobrý trik: brambora udělá polovinu práce sama, vy jen upečete náplň, přidáte česnekový dip a večeře je hotová bez zbytečné vědy.

Když chci uvařit poctivý oběd a přitom nestrávit půl dne u sporáku, sahám po tomhle kuřeti z jednoho pekáče. V troubě se peče spolu s bramborami, mrkví, paprikou, pórkem i rajčátky, takže se chutě krásně propojí a já mám hotovo skoro bez hlídání. Nejvíc mě na něm baví, že stačí všechno naskládat do pekáče, dobře okořenit a nechat troubu pracovat.

Plněné žampiony mám ráda hlavně ve dnech, kdy člověk nechce stát hodinu u sporáku a přesto nechce večeři odbýt rohlíkem. Stačí pár větších kloboučků, šunka nebo anglická slanina, cibule a sýr, a z obyčejných hub je rázem teplé jídlo, které vypadá líp, než kolik s ním bylo práce.

Když potřebuji uvařit něco sytého bez zbytečného vymýšlení, často skončím u této pečené bramborové slámy. Tenké plátky brambor, cibule, slanina a smetanová zálivka udělají v troubě přesně to, co mají – nahoře se vše pěkně opeče, uvnitř zůstane jídlo vláčné a šťavnaté. Je to poctivá domácí večeře z obyčejných surovin, které mívám skoro pořád doma.

Telecí tomahawk není jídlo na úterý mezi dvěma maily. Je to spíš kus masa na víkend, kdy člověk chvíli postojí u grilu a hlídá, aby ho zbytečně nepřetáhl. S liškovou omáčkou a pečenými bramborami z něj ale bez cirkusu uděláte oběd, který vypadá slavnostně a přitom stojí hlavně na pár poctivých pravidlech.

Když máme doma chuť na něco poctivého a trochu hospodského, ale nechce se mi nikam chodit, dělám smažené olomoucké tvarůžky. K tomu upeču celou bramboru nakrojenou na plátky s česnekem a na stůl dám dvě omáčky – domácí tatarku a lehčí tzatziki. Je to syté, výrazné a přitom úplně zvládnutelné i v obyčejné domácí kuchyni.

Skvělá volba pro dny, kdy se doma sejde pár cuket a člověk nechce stát půl odpoledne u plotny. Cuketa v česnekovém těstíčku je u nás oblíbená hlavně v létě, protože je rychlá, sytá a vystačí si s obyčejnými surovinami. Rozdíl dělá krátké osolení předem a hustší těstíčko s česnekem, díky kterému zůstane povrch hezky zlatavý a uvnitř je cuketa měkká.

Čevabčiči patří k těm jídlům, která vypadají jednoduše, ale výsledek závisí na pár drobnostech, které se nedají přeskočit. Správný poměr masa, chvíle odpočinku v lednici a pečení nasucho – to je celé tajemství.

Když je venku horko a nikomu se nechce stát dlouho u sporáku, sahám doma po jídlech, která zasytí a přitom nepůsobí těžce. Tyhle pečené bramborové dukáty s pažítkovým tvarohem a okurkovým salátem z podmáslí dělám právě v takové dny nejraději – stačí pár běžných surovin, trouba odvede většinu práce a kmín s lehce opečenými bramborami udělají svoje.

Pečené brambory v remosce dělám ve dnech, kdy nechci rozehřívat troubu kvůli jedné příloze nebo rychlé večeři. Stačí je nakrájet, osolit, pokapat olivovým olejem a nechat péct, dokud nezezlátnou. Je to až podezřele prosté, ale právě v tom je ten fígl.

Vepřová krkovice v marinádě ze sojovky, kečupu a sladké papriky, pokladená cibulí a pomalu pečená pod pokličkou – a k tomu křupavé kmínové brambory. Sytý oběd, který se připraví skoro sám.