Když chci mít doma čerstvé pečivo i na druhý den, zadělám tohle jedno těsto a udělám z něj část baget a část bulek. Recept mám ráda hlavně proto, že není složitý, vystačí s obyčejnými surovinami a díky krátkému spaření v horké vodě má pečivo hezky křupavou kůrku a měkký, vláčný střed.

Jsou dny, kdy člověk nechce vymýšlet nic složitého a stejně chce dát na stůl teplou večeři, po které nezůstane ani sousto. Přesně tehdy u nás přicházejí na řadu špagety s točeňákem a rajčatovou omáčkou, kterým doma říkáme tak trochu po staru ‘špagety Gustava Husáka’. Stačí cibule, točený salám, kečup a případně trochu rajčatového protlaku, a za chvíli je hotovo.

Když chci uvařit něco sytého pro celou rodinu a nechci stát půl dne u sporáku, sahám po zapečených šunkoflecích. V této verzi přidávám i červenou řepu, která jídlu dá šťavnatost, hezkou barvu a lehce zemitou chuť, ale pořád zůstává příjemně domácí a úplně nenáročná.

Připravte si pravý domácí vlašský salát podle prvorepublikové a ČSN normy z roku 1976! Vyzkoušejte poctivý recept s majonézou, zeleninou a junioru.

Skleněná polévka zní trochu tajemně, ale ve výsledku je to poctivá staročeská bramborová polévka z pár běžných surovin. Její kouzlo není v složitosti, spíš v tom, že se nic nepřekombinuje a vejce přijde do hrnce až úplně nakonec.

Pečená kachna je přesně to jídlo, které vypadá složitěji, než ve skutečnosti je. Když si pohlídáte dvě věci – pomalé pečení a závěrečné vypečení kůže – zbytek už si sedne sám a na talíři máte poctivý oběd, který neurazí ani hladového strejdu.

Když se doma sejdou sušené houby ze spíže a pár brambor, často místo kulajdy nebo bramboračky vařím právě gobovu juhu. Tahle tradiční slovinská houbová polévka je sytá, voňavá a přitom úplně obyčejná na suroviny. Odlišuje ji jemně paprikový základ, brambory a smetana přidaná až nakonec, díky které zůstane polévka hebká a kulatá.

Když se doma škvaří sádlo, pozná to celá kuchyň během pár minut. Tenhle starý způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, úspornost i výsledek: čisté domácí sádlo do sklenic a k tomu zlatavé škvarky, které stačí jen lehce osolit a dát na chleba. Rozdíl dělá pomalé škvaření, trocha vody na začátku a průběžné odebírání tuku.

Když potřebuji uvařit něco sytého bez zbytečného vymýšlení, často skončím u této pečené bramborové slámy. Tenké plátky brambor, cibule, slanina a smetanová zálivka udělají v troubě přesně to, co mají – nahoře se vše pěkně opeče, uvnitř zůstane jídlo vláčné a šťavnaté. Je to poctivá domácí večeře z obyčejných surovin, které mívám skoro pořád doma.

Když se cukety v létě rozjedou, bývá jich najednou víc, než člověk stihne spotřebovat do oběda nebo na gril. Právě tehdy u nás doma přichází na řadu cuketové zelí do skla – je levné, praktické a překvapivě podobné klasickému zelí, hlavně díky cibuli, octu, soli a kmínu. Dělám ho už několik sezon a v zimě jsem za každou sklenici opravdu ráda.

Když se doma sejde miska švestek, trochu máku a chuť upéct něco poctivého na plech, většinou z toho u nás vyjde právě tento švestkový koláč z kynutého těsta. Je vláčný, sytý a hezky voní po drobence, přitom není složitý a zvládám ho i ve dnech, kdy nechci v kuchyni strávit celé odpoledne. Odlišuje ho měkčí těsto s mlékem a trochou majolky, díky kterému zůstává pěkně jemný i druhý den.

Kuřecí medailonky v pikantní hořčičné omáčce se sójovou omáčkou, worcesterem a kapkou medu. Šťavnaté kuře hotové za 30 minut – recept, který se u nás doma opakuje každý týden.