Když se domů vrátíme později a na sporáku má být co nejdřív něco teplého, často u nás vyhrává právě blesková pórková polévka. Je levná, jemná, zasytí a vystačí si s pár běžnými surovinami – pórkem, bramborou, máslem a mlékem. Mám ráda, že po krátkém orestování pórek zesládne a polévka pak chutná mnohem kulatěji než z obyčejně povařené zeleniny.

Když zbydou houby po víkendovém sběru a na velké vaření už není chuť, přicházejí u nás na řadu houboráky bez brambor. Jsou křupavé po okrajích, uvnitř měkké, krásně česnekové a díky jednoduchému těstíčku z mouky, mléka a vajec hotové bez zbytečného zdržování. Přidávám do nich i trochu měkkého salámu, protože právě ten jim dá plnější chuť a udělá z nich poctivou večeři.

Těstovinový salát mám spojený hlavně s dny, kdy nechci stát hodinu u sporáku a stejně potřebuji uvařit něco, co zasytí. Když se do něj dá opravdu dost zeleniny a kousky kuřecích stehenních řízků, není to žádná smutná příloha k řízku, ale normální hlavní chod. Jen jedno pravidlo nesmíte podcenit: těstovinový salát potřebuje chvíli klidu v lednici, jinak chutná spíš jako rychle zamíchaný kompromis.

Když se doma sejde větší cuketa a nikomu se nechce stát u pánve, dělám tenhle cuketový bramborák z trouby bez brambor. Je to rychlá večeře na plech, která krásně voní po česneku, majoránce a zapečeném sýru, a díky pečení v troubě odpadá smažení po dávkách. U nás mizí ještě horký a přiznám se, že ho občas sotva stihnu vyfotit.

Když jsou rajčata měkká, voňavá a mají opravdu chuť, dělám doma tenhle starý rajčatový salát k večeři nejraději. Je sytý díky špekáčkům, vejcím a sýru, hotový je za chvilku a majolka s pár kapkami citronu z něj udělá přesně ten typ jídla, který chutná ještě lépe po odležení v lednici.

Když doma potřebuji nachystat rychlou snídani nebo něco malého k večeři, často sáhnu právě po tvarohové pomazánce. Je hotová za 5 minut, stojí pár korun a díky cibulce, mleté paprice a špetce kmínu má výraznější chuť, než by člověk od tak jednoduché věci čekal.

Francouzské brambory zalité smetanou s nastrouhanou nivou jsou u nás doma jistota, která se na stole nikdy dlouho nezdrží. Stačí brambory, zakysaná smetana, vejce a dobrý kus nivy – a trouba udělá zbytek.

Sekaná patří mezi ty recepty, které se dědí z generace na generaci – a právem. Správně připravená je šťavnatá, voňavá a zasytí celou rodinu. Klíčem k úspěchu je správný poměr surovin, trocha hořčice a trpělivost při pečení. Podávaná s bramborovou kaší je to klasika, které se prostě nedá odolat.

Loni se u nás doma tenhle pekáč chytil úplně nečekaně a od té doby se k němu vracím hlavně ve dnech, kdy chci uvařit něco sytého bez zbytečného vymýšlení. Zapečené brambory s kuřecím masem, šlehačkou a sýrem jsou jednoduché, zasytí celou rodinu a díky vrstvení zůstávají hezky šťavnaté. Velký rozdíl u mě dělá pórek místo cibule a pečení pod alobalem, které pomůže bramborám změknout bez vysušení.

Pizza z tekutého těsta zní možná neobvykle, ale výsledek vás překvapí. Těsto je řidší než klasické – přibližně jako husté palačinkové – a místo dlouhého kynutí ho stačí krátce předpéct. Žádná chemie, žádné mražené polotovary. Jen mouka, droždí, olivový olej a chuť si udělat rychlou, ale chutnou večeři.

Ražniči nemusí být jen záležitost grilu a letních zahradních párty. Na plechu v troubě vznikne stejně šťavnaté a voňavé jídlo, které zvládnete i ve všední den bez větší přípravy. Vepřové plecko, klobása, slanina, cibule a paprika se na plechu krásně propojí do jednoho výsledku, ke kterému se skvěle hodí uvařené brambory a křupavá domácí čalamáda.

Výrazná, pikantní a hotová dřív, než se opečou topinky. Sýrová pomazánka à la tatarák je jeden z těch receptů, které vypadají nenápadně, ale na stole způsobí hotový poprask. Základem je strouhaný eidam, cibule a trojice dochucovadel – kečup, hořčice a majonéza.