Koblihy s ricottou nejsou úplně běžná česká klasika, ale je na nich hezké právě to, že uvnitř nepřekvapí marmeláda, nýbrž jemná náplň s citronovou kůrou a rozinkami. Jsou trochu pracnější než plechová buchta, to bez řečí, ale když člověk ví, jak těsto zavřít a proč první minutu přikrýt hrnec pokličkou, jde to bez zbytečného vztekání.

Domácí pizza, která chutná jako z italské pece, není žádná utopie. Stačí kvalitní mouka, trochu trpělivosti a lednice, která udělá většinu práce za vás. Těsto kynuté přes noc se chová úplně jinak než to hodinové – je vláčnější, vzdušnější a na okrajích se při pečení krásně nafukuje do zlatavých bublin.

Bramborový švestkový koláč ze syrových brambor je podzimní klasika, která se peče za půl hodiny a zmizí ještě rychleji. Stačí čtyři brambory, dvě vajíčka, špetka soli a tři lžíce mouky.

Holubky jsou jídlo, které si u nás říká o pomalé pečení, voňavou omáčku a pořádný krajíc něčeho k zakousnutí. Já je dělám na maďarský způsob, protože mám ráda výraznější chuť, mletou papriku, slaninku a šťávu, do které se s chutí namáčí i rychlé placky z pánve. Právě spojení kapustových listů, vepřového masa a pečené paprikové omáčky z nich dělá recept, ke kterému se doma vracíme.

Pamatuji si, jak jsem ho pekla poprvé z jablek, která mi přinesla kolegyně přímo ze své zahrady. Hrnkový perník s jablky je přesně ten typ receptu, který nepotřebuje ani váhu, ani velké zkušenosti – a přesto z trouby vytáhnete něco, co u vás doma zmizí ještě teplé.

Uzená fazolová polévka patří k těm jídlům, která se nedají uspěchat. Přes noc namočené fazole, pomalu vařená žebra a hustá jíška na závěr – to je základ, který se vyplatí dodržet.

Cukeťáky dělám hlavně ve chvíli, kdy se doma válí přerostlá cuketa a už nikdo nechce další ratatouille ani polévku. Jsou rychlé, levné a při správném postupu pěkně křupnou. Jen je potřeba nepodcenit jednu věc: cuketa pustí vody víc, než by člověk poctivě vyždímal jednou utěrkou.

Když mi doma zbydou starší rohlíky a v lednici čeká kus uzeného boku, bývá o obědě rozhodnuto. Špekové knedlíky dělám právě v takových dnech nejraději, protože jsou syté, poctivé a přitom z obyčejných surovin. Rozdíl dělá krátké prosušení pečiva v troubě a dobře opečená cibule se slaninou, která celé směsi dá správnou vůni i chuť.

Když chci udělat poctivý nedělní oběd, na který se těší celá rodina, často skončím právě u pečeného bůčku. Nejvíc se mi osvědčil pomalejší způsob pečení s česnekem, cibulí a kmínem, díky kterému zůstane maso šťavnaté a kůže se na konci krásně vypeče dokřupava.

Bramborový salát je u nás doma každoroční rituál, který beru velmi vážně. Brambory vařím den předem, krájím kulatým krájítkem a dochucuji lák z okurek i citronovou šťávou. Výsledek stojí za tu trpělivost.

Krupicová kaše, u nás doma grízka a na Slovensku grízik, patří k jídlům, která vytáhnu ve chvíli, kdy chci něco teplého, rychlého a uklidňujícího. Stačí mléko, dětská krupice, trochu cukru a kousek másla, ale právě v tom je její síla. Když ji nahoře popráším kakaem nebo skořicí a nechám rozpustit máslo, vrací mě pokaždé rovnou do dětství.

Když se u nás doma pečou dukátové buchtičky s vanilkovým krémem, je hned jasné, co bude k obědu za malý svátek. Mám je ráda hlavně o víkendu, kdy je čas nechat kynuté těsto v klidu pracovat a pak vytáhnout z trouby plech měkkých, máslem potřených buchtiček. Tento recept je poctivý, přitom srozumitelný, a vanilkový krém dělám z mléka a pudinku, takže není zbytečně složitý.