Když potřebuji udělat večeři, která zasytí celou rodinu a ještě něco zbyde na druhý den, často peču právě quiche. Tenhle slaný koláč mám ráda pro jeho jednoduchost, praktickou přípravu a taky pro mandlové těsto, které je příjemně křehké a hezky podrží smetanovo-vaječnou náplň s růžičkovou kapustou a šunkou.

Když se doma objeví první rebarbora, většinou z ní nevařím kompot, ale rovnou peču. Tyto šátečky z listového těsta s pudinkem a rebarborou mám ráda hlavně proto, že jsou rychlé, nenadělají nepořádek po celé kuchyni a přitom vypadají, jako by s nimi byla mnohem větší práce. Klíčem je vychlazený vanilkový pudink a krátce povařená rebarbora, díky nimž zůstane náplň jemná a šátečky se nerozmočí.

Když chci uvařit něco slavnostnějšího, ale nechci stát půl dne u sporáku, sahám právě po hovězím Stroganovu. Je to jídlo, které působí svátečně, přitom je hotové zhruba do hodiny a stojí na pár chytrých krocích – rychle opečené maso, žampiony, cibule, trocha protlaku, hořčice a nakonec zakysaná smetana, která omáčku krásně zjemní.

Když doma chybí vejce, ještě to neznamená, že musí být po pečení. Tyhle hrnkové jablkové koláče bez vajec dělám právě ve chvíli, kdy chci něco poctivého ke kávě i na svačinu, ale nechci složitě vážit suroviny. Kouzlo je v hrnkovém poměru, sušeném droždí a měkké jablečné náplni se skořicí a citronem.

Po dobrém obědě u nás často přijde chuť na něco sladkého ke kávě, ale ne pokaždé se mi chce pouštět do velkého pečení. Právě tehdy dělám tyto čtverečky z listového těsta se šlehačkovým krémem, které jsou rychlé, vypadají hezky na talířku a díky mandarinkám z kompotu mají svěží chuť. Odlišuje je jednoduchý postup: těsto jen nakrájím, potřu vodou, posypu vanilkovým cukrem a po upečení plním lehkým krémem ze smetany a mascarpone.

Hraběnčiny řezy jsou jeden z těch tradičních českých moučníků, u kterých se divíte, proč je nepečete každý týden. Křehké těsto, vrstva šťavnatých jablek se skořicí a lehounký sníh z bílků – a přitom celý postup zvládnete i v uspěchaný víkend.

Meruňkové řezy s mascarpone krémem a pudinkovou vrstvou jsou dezert, který vypadá jako z cukrárny, ale zvládne ho každý doma. Piškot, džem, šlehačkový krém, meruňky a pudinková poleva – vrstva po vrstvě vznikne něco, co u nás doma nikdy nevydrží do druhého dne.

Když potřebuji nachystat něco sladkého ke kávě a nechci trávit půl dne u odpalovaného těsta, dělám tyhle pseudovětrníky z listového těsta. Jsou rychlejší, hezky křupnou a díky banánovému pudinku, tvarohu a troše salka mají jemný krém, který drží tvar a dobře se plní i do domácích ‚vrtulek‘.

Koláčky z taveného sýra jsou přesně ten recept, který nevypadá nijak vznešeně, ale v praxi funguje až podezřele dobře. Těsto je bez kynutí, hotové raz dva a díky sýru zůstane po upečení křehké, ne suché.

Když se u nás doma pečou vepřové výpečky, je to poznat hned po příchodu do kuchyně. V troubě voní bůček s česnekem a kmínem, na plotně se pomalu dusí červené zelí a do toho se vaří chlupaté knedlíky ze syrových brambor. Je to poctivý český oběd, který chce trochu času, ale samotná příprava není složitá a výsledek za to opravdu stojí.

Když zbyde v lednici kysané zelí a člověk nemá náladu na klasické zelňačky nebo placky, přichází u nás doma na řadu tyhle sušenky ze zelí. Jsou levné, poctivé, krásně křupou a díky škvarkům a sádlu mají chuť, která se hodí k polévce, k pivu i jen tak večer na talířek.

Vždycky jsem měla před ovocnými košíčky respekt. Vypadají tak dokonale, že člověk váhá, jestli se do nich vůbec pustit doma. Ale výsledek naprosto nadchl – křehké těsto, hedvábný vanilkový krém a ovoce přelité lesklým želé.