Mocca řezy si pamatuji z rodinných oslav i z plechů, které mizely rychleji než chlebíčky. Je to takový starý poctivý zákusek bez manýrů: kakaový piškot, kávový krém, zakysaná smetana navrch a trochu Granka pro pořádek. Jen má jedno pravidlo – nic neuspěchat, protože když se krém maže na teplý korpus, bývá z toho zbytečná patlanice.

Kávové řezy patří mezi ty moučníky, které vypadají skvěle, chutnají ještě líp a přitom nevyžadují ani hodinu aktivní práce v kuchyni. Tento recept je litý, takže žádné válení ani skládání vrstev – těsto prostě nalijete na plech a troubu necháte pracovat za vás.

Sýrová pomazánka patří na každý stůl, kde se sejde víc lidí najednou. Tahle verze kombinuje čtyři druhy sýrů, uvařená vejce a sterilované okurky a výsledek je hutný, pikantní a naprosto návykový.

Pečená krůta s těstovinami je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako velká věda, ale na stole udělá víc práce než kdejaký složitý recept. Když se maso nevysuší a těstoviny se neuvaří na kaši, máte hotový oběd, který zasytí a zbytečně neunaví kuchaře.

Mramorové řezy s vanilkovým pudinkem a šlehačkou jsou ten typ dezertu, který na stole vyvolá otázku, kde jste to nechali upéct. Přitom celé kouzlo spočívá v jednoduchém triku – dvě těsta, bílé a kakaové, se naskládají na sebe a stěrkou lehce propojí. Výsledek je pokaždé jiný a pokaždé překvapivě efektní.

Vepřová plec na medové hořčici je přesně ten typ jídla, které vypadá nenápadně, ale na talíři absolutně zazáří. Papiňák udělá z tuhého kusu masa něco, co se doslova rozpadá pod vidličkou, a medovo-hořčičná omáčka mu dodá tu správnou sladkokyselou hloubku.

Když chci udělat poctivý nedělní oběd, na který se těší celá rodina, často skončím právě u pečeného bůčku. Nejvíc se mi osvědčil pomalejší způsob pečení s česnekem, cibulí a kmínem, díky kterému zůstane maso šťavnaté a kůže se na konci krásně vypeče dokřupava.

Uzená žebra jsem dlouho dělala jen vařená, bez jakéhokoliv finišování. Pak jsem je jednou zkusila potřít marinádou a dopéct v troubě – a od té doby jinak nedělám.

Když chci doma připravit něco poctivého ke chlebu, co vydrží v lednici a hodí se k večeři i na návštěvu, dělám nářez z lisovaného vepřového kolena. Není to složité, jen je potřeba dopřát masu čas, dobře ho dochutit česnekem a po uvaření ho správně stlačit ve formě. Výsledek stojí za to hlavně vychlazený, nakrájený na tenké plátky s křenem, hořčicí a kyselou okurkou.

Když chci uvařit něco slavnostnějšího, ale pořád po domácku, sahám po vepřové panence s liškovou omáčkou a bramborovými kroketami. Je to jídlo, které vypadá svátečně, přitom se dá zvládnout bez složitých fíglů. Panenka se nejdřív zprudka opeče a pak dojde v troubě, omáčku podrží lišky, smetana a trocha citronové šťávy.

Tiramisu mám ráda, ale přiznejme si, klasická miska je občas trochu rozbředlá disciplína na lžičku. Tiramisu roláda je v tomhle praktičtější kus dezertu: piškot, kávový krém, cukrářské piškoty namočené v kávě s Amarettem a navrch kakao. Vypadá svátečně, ale postup není nijak záludný, jen se nevyplatí spěchat u krému a při rolování.

Tvarohové koblížky jsou přesně ten typ sladkého, který nevyžaduje troubu ani složité plánování. Těsto smícháte za pět minut, smažíte na arašídovém oleji a teplé obalíte v cukru.