Když chci udělat řízky trochu jinak než obvykle, sáhnu po bílém jogurtu a nechám maso přes noc odležet. K tomu připravím slovenský bramborový salát bez majonézy z teplých brambor, červené cibule, petrželky a horkého sladkokyselého nálevu. Je to poctivý domácí oběd, který není složitý, a právě kontrast křupavého řízku a lehčího salátu u nás doma funguje nejlépe.

Kuřecí stehna marinovaná v jogurtu, olivovém oleji a směsi koření, upečená společně s brambory a mrkví na jednom plechu. Výsledek je šťavnatý, voňavý a nevyžaduje skoro žádné nádobí.

Vajíčkový salát si pamatuji ještě z časů, kdy se kupoval v mlíčňáku do papíru, k tomu tři rohlíky a když zbyla koruna navíc, přihodil se i jahodový koktejl. Právě tenhle starší styl mám na něm ráda dodnes: není to jen miska nasekaných vajec s majonézou, ale poctivá svačina s bramborami, okurkou, cibulí a trochou hořčice. A jedno pravidlo platí bez debat – po zamíchání musí na chvíli do lednice, jinak je to jen polotovar.

Celerová pomazánka patří k těm receptům, které vypadají nenápadně, ale na stole vždy sklidí největší úspěch. Stačí nastrouhat, promíchat a podávat.

Štrúdl je přesně ten recept, který vypadá obyčejně, ale doma po něm mizí plech až podezřele rychle. Tenhle dělám z těsta s jogurtem, které se dobře válí, nepraská víc, než je zdrávo, a zvládne ho i člověk, který se s taženým závinem kamarádí jen z povzdálí.

Šunková pomazánka patří k těm receptům, které nepotřebují žádné vysvětlování. U nás doma ji milují všichni – od dětí po tchýni – a já ji dělám pokaždé trochu jinak. Tenhle způsob s vařenými vejci a jarní cibulkou je ale jednoznačně nejoblíbenější.

Jablečný štrůdl patří k těm receptům, které člověk zná odjakživa, ale přesto ho odkládá – kvůli těstu. Kynuté těsto odradí nejednoho pekaře. Jenže existuje varianta, která nevyžaduje čekání ani speciální dovednosti: tvarohové těsto z jogurtu, másla a mouky. Výsledek je překvapivě křehký, náplň voní skořicí a rozinkami namočenými v rumu a celý štrůdl zmizí ze stolu dřív, než vychladne.

Banica je jedním z nejoblíbenějších pokrmů bulharské kuchyně – křupavý slaný koláč z tenkého filo těsta plněný balkánským sýrem, vejci a bílým jogurtem. V Bulharsku ji servírují ke snídani s ajranem nebo bozou, ale jako lehká večeře se zeleninovým salátem funguje stejně dobře. Recept je překvapivě nenáročný a výsledek mluví za sebe.

Jahodová buchta je přesně ten typ receptu, který vytáhnu ve chvíli, kdy jsou doma jahody na hraně mezi ‚ještě do misky‘ a ‚už rychle do těsta‘. Tahle jogurtová verze je jednoduchá, bez složitého šlehání a bez droždí, takže se hodí i na dny, kdy člověk nechce v kuchyni strávit půl odpoledne.

Mrkvové moučníky mají jednu výhodu, kterou ocení i lidé, co jinak sladké pečení moc nevyhledávají: nejsou suché a většinou nepotřebují půl kila polev, aby dávaly smysl. Tenhle mrkvový dezert s ořechy je přesně ten případ. Vláčný korpus drží pohromadě díky mrkvi, oleji a ořechům, nahoře je poctivý krém z mascarpone a tvarohu a celé to působí spíš jako rozumný dort než cukrová rána.

Matjesy patří k jídlům, která nevypadají na první dobrou jako hvězda víkendového oběda, ale pak zmizí ze stolu rychleji než brambory. Tenhle staroněmecký způsob je poctivý, studený a má jedno jasné pravidlo: nespěchat. Herinky potřebují aspoň dva dny v lednici, jinak to prostě není ono.

Piškoťák je přesně ten dezert, který se vytahuje ve chvíli, kdy potřebujete něco rychlého na oslavu, na víkend nebo jen tak do lednice. Je bez pečení, suroviny nejsou žádná věda a největší práce je vlastně počkat, až ztuhne.